Heřmánková neděle

Neděle v 19:09 | Marie |  Bylinky
Letošní počasí bylinkám přeje. Skromná bylinka heřmánek pravý se rozvinul do krásy a láká ke sběru nejen svými něžnými kvítky, ale také svojí nezaměnitelnou vůní. Nedaleko od nás nám rozkvetl malý heřmánkový palouček, kde jsem dnes nasbírala košík těchto něžných kvítků.
















Také začíná čas sbírání bezu, který začíná pomalu rozkvétat. Něco málo bezových květů, jsem si cestou na heřmánek ustřihla, abych si je usušila, pro případ, že nás v zimě přepadne chřipka a bude třeba se jí účinně bránit. MrkajícíUsmívající se



















Na posledním snímku jsou bylinkové Dobronice, které máme u maminky na zahradě. Z bylinkových Dobronic jsem si domů odnesla citrónový i obyčejný tymián, saturejku, mátu a dobromysl.




Bylinky už se suší a voníííí.Smějící se




Mějte se krásně a užívejte života.
 

Na pampeliškách

2. května 2018 v 19:18 | Marie |  Bylinky
Letošní čarodějnice jsem oslavila sbíráním bylinek. Vydala jsem se na sběr pampelišek a byl už nejvyšší čas, protože mezi žlutými pampeliškovými sluníčky se už sem tam objevila i bílá hlavička plná něžných padáčků. Nasbírala jsem si pampelišky a také sedmikrásky na med, který se nám loňskou zimu osvědčil, jako sladidlo do čajů při nachlazení. Na sbírání bylinek jsem si vzala dva košíky, a kromě pampelišek a sedmikrásek jsem si ještě nasbírala kopřivy, listy maliníku a trochu jitrocele. Usmívající se










































Mějte se krásně a užívejte života.




Petrovické menhiry

28. dubna 2018 v 7:59 | Marie |  Cestou necestou
Měli jsme s manželem možnost se po dvou letech vrátit do Petrovic, abychom se opět podívali na petrovické menhiry. Vzpomínám, že když jsme se vypravili na tyto menhiry poprvé, byl podzim, chladno a občas nám i pršelo. I tentokrát jsme měli mít podle předpovědi počasí zataženou šedivou oblohu s občasným deštěm. Ráno jsme se ale probudili sice do větrného, ale slunného dne. A tak nám to vydrželo, až na občasný mráček, až do večera. Sešla se nás parta prima lidí, která si toulku po menhirech vážně užila. Ať už tím, že setkání s přáteli stojí vždy za to anebo tím, že v jarní přírodě která ukazuje po zimě svojí neuvěřitelnou sílu znovu se probudit a žít, bylo víc než nádherně. Jak se vyjádřila naše kamarádka: "Tohle je ráj". MrkajícíSmějící se









































Mějte se krásně a užívejte života.




 


Tančící dům

18. února 2018 v 7:26 | Marie |  Cestou necestou
Tančící dům je nepřehlédnutelná stavba, která se stala nedílnou součástí Prahy. Své pojmenování stavba získala díky svým věžím, které připomínají postavy tanečníků Ginger Rogersové a Freda Astaria.
Na nároží Rašínova nábřeží a Jiráskova náměstí bylo od roku 1945 volné místo. Dům, který tu stál, zničily 14. 2. 1945 bomby amerických letadel, když si Američané spletly Prahu s Drážďany. Po definitivním odklizení trosek v roce 1960 se po celých třicet let bývalého režimu dohadovalo, co bude.

Tančící dům navrhl chorvatský architekt Vlado Milunić spolu s Frankem O. Gehrym. V budově jsou kanceláře, luxusní kavárna a restaurace. Své pojmenování stavba získala díky svým věžím, které připomínají postavy tanečníků Ginger Rogersové a Freda Astaria. Tanečníka představuje věž kamenná a jeho partnerku věž skleněná. Na vrcholu věže symbolizujícího tanečníka je kopule z konstrukcí z kovových trubek potažená nerez síťovinou s oky, zahalená do pomyslných vlasů a představuje medúzy. Tančící dům se protančil ke svému otevření v roce 1996 a ještě téhož roku získal prestižní ocenění amerického časopisu Time v kategorii design roku.

V budově je využitelná plocha 2 965 m2 kancelářských prostor na celkem 6 podlažích, restaurace se nachází v nejvyšším patře a konferenční a školící prostory najdete v přízemí budovy. Navíc na vrcholu najdete vyhlídkovou terasu, kde můžete obdivovat prahu a prohlížet si její panorama kruhovým výhledem o 360 stupních.

Ginger Rogesová a Fred Astaire



Toliko z oficiálních informací o Tančícím domě. Sama za sebe k Tančícímu domu mohu říct asi tolik, stavba jako taková je zajímavá, ale přikláním se k těm, kteří říkají, že se do této části Prahy nehodí. Nelíbí se mi její "moderní vzhled" posazený mezi krásné staré budovy Prahy. Kavárna, ve které jsme si dopřáli chvilku odpočinku a dobrou kávu, by potřebovala trochu obnovit, stoly vypadají jak z hospody IV. cenové skupiny. Ale obsluha byla úžasná, milí mladí lidé s úsměvem na rtech a profesionálním vystupováním. Ale abych nebyla pouze kritická, prostory které jsme si mohli díky výstavě Josefa Lady prohlédnout, byly čisté a pěkně upravené. A vyhlídka, která se vám nabídne z pomyslné hlavy tanečníka Freda Astaria, určitě stojí za to. A to i v případě, že budete mít pošmourný uplakaný den, jako jsme měli my. MrkajícíSmějící se























































Mějte se krásně a užívejte života.



Sedmičky Josefa Lady II.

11. února 2018 v 6:55 | Marie |  Výstavy
Pro druhou část fotografií z výstavy Sedmičky Josefa Lady, vybírám závěrečná slova pana Lady z jeho knihy "Kronika mého života":
Dopisuji poslední řádky "Kroniky". Zopakoval jsem si svůj život, který byl veselý, někdy také neveselý, ale určitě krásný. A s trochou humoru vždycky snesitelný. Nikdy jsem nevěšel hlavu. S životem jsme se dovedli těšit i rvát. Dokladů o tom je v knize až dost. A pokud chce být kniha i příkladnou.
Ten kus země mezi Hrusicemi a Prahou, nádherný kraj, byl celým mým životem mým rájem, mou inspirací. Vyznal jsem se sdostatek, čemu vděčím za nejhezčí vzpomínky. Za vzpomínky- inspiraci, díky!
Spisovatel a malíř; malíř a spisovatel. Obracejte to, jak chcete. Sám věřím jen v silné prožitky mládí, dobré lidi, citlivá srdce a věrnou lásku. To je čistý zdroj umělecký. Vládnout perem nebo štětcem - to už je technika, to je detail.
Zdroje umění živé a živné jsou jinde, jsou hloub, jsou velmi hluboko. Těm zdrojům se nedá nijak naučit, nedají se koupit. To jsou dary boží, za něž musí být každý z nás vděčen.
Za silné a nepomíjející dojmy svého mládí, citlivé srdce a věrnou lásku, jimiž jsem byl tak štědře obdarován, budu navždy pokorně vděčen. Zde to rád vyznávám právě celou knihou až do té tečky, která následuje.











































Mějte se krásně a užívejte života.


Kam dál