Kamínek na cestě

3. srpna 2009 v 20:54 | Marie |  Citáty

Mnohé domorodé národy dokonce věří, že i kameny mají svojí duši.Vždyť jsou nejstaršími bytostmi planety, k nimž se váží ty nejdávnější vzpomínky. Většina domorodých kmenů věří, že duše bytosti se nachází v jejím srdci a že v jejím nitru je ukryta prapůvodní esence Stvořitele nebo jakkoli jinak nazveme tuto božskou sílu. Věří se, že člověka může hluboce a jemně uvnitř proměnit už to, když zvedne kámen a podrží ho v dlani. Světy, jež se skrývají v prostém kameni, nám mohou pomoci odhalit světy uvnitř sebe sama.
CAROL SCHAEFER

















 


Komentáře

1 Ľudka Ľudka | Web | 3. srpna 2009 v 21:19 | Reagovat

Hlboká myšlienka. Keby kamienok vedel rozprávať, určte by sa veľa záhad vyjasnilo  ;-)

2 Jarka Jarka | E-mail | Web | 3. srpna 2009 v 21:36 | Reagovat

Takle jsem o kamenech ještě nepřemýšlela. Člověk si řekne kámen, taková banální věc, všude je ho kolem nás, že už ho ani nevnímáme. Děti, ale ano. Vnuk Honzík, když byl u nás si nasbíral takové malinkaté zaoblené kamínky, dala jsem mu na ně krabičku a všimla si, jak jsou ty kamínky krásný!  :-)

3 Jitka Jitka | Web | 3. srpna 2009 v 21:40 | Reagovat

Vždycky když někam jedu, dívám se po zajímavých kamenech a vždy si nějaký malý kamínek přivezu. Připomínají mi místa, která jsem navštívila.

4 Ľudka Ľudka | Web | 3. srpna 2009 v 21:55 | Reagovat

PS: môžem ti tie dvere poslať v originálnej veľkosti na mail, ak máš, keď tak mi ho napíš.
Keď som ich fotila, ver, že som si spomenula na tvoje články. To vážne!

5 LuckaS LuckaS | E-mail | Web | 3. srpna 2009 v 22:39 | Reagovat

Moje babička strašně ráda sbírá kamínky :-) Vždycky ji nějaké přivezeme z dovolené. To ji potěší víc než jakýkoli jiný dárek nebo suvenýr  ;-)

6 Marie Marie | 4. srpna 2009 v 7:09 | Reagovat

Kameny mám ráda, taky jich máme doma spoustu. V loňském létě jsem si jeden takový větší strčila do postraní kapsy batohu a zapoměla jsem na něj.Nedávno jsem celý batoh prohledávala, protože se mi zdál moc těžký i přesto, že jsem z něj vyndala všechny knihy co v něm neustále nosím. To  bylo překvapení, když jsem vytáhla z kapsy kámen O_O 8-O.Musela jsem se sama sobě smát, taková skleróza se pěkně pronese  ;-) :-D .

7 Eva* Eva* | Web | 4. srpna 2009 v 7:26 | Reagovat

Maruš, jsem do kamínků blázen. Mám je dokonce ve vitríně, v takovým kulatým akvárku, ale kámen, jako srdíčko se mi zatím nepodařilo najít. Ten tvůj je krásnej. :-)
No, to je dobrý s tou sklerózou, já o tý svý radši pomlčím.  :-x  :-D

8 Marie Marie | 4. srpna 2009 v 8:42 | Reagovat

[7]: Taky mám na kamínky malé akvárko, kamínky v něm vypadají moc pěkně. Nejraději mám ty, co mi přinesou děti. :-)

9 corly corly | Web | 4. srpna 2009 v 22:35 | Reagovat

To je krása,vážně Maru!!!!!Kamínky na cestě tady u tebe prostě nemůžou chybět!!!! :-) Mě se nejvíc líbí ta 4.a 5.fotka....super!Bylo by to krásný,kdyby by ta moudrost fungovala,ale v krásno kamínků věřím taky...taky jich doma pár mám...a srdíčko taky! :-)

10 Marie Marie | 5. srpna 2009 v 15:41 | Reagovat

[9]: Corly, já věřím, že funguje. Stačí vzít kámen do ruky a nechat ho působit. Už jenom tím, že se člověk zastaví a sklidní získává jiný pohled na svět a tím vlastně i kus moudrosti. :-)

11 Jája Jája | 7. srpna 2009 v 23:18 | Reagovat

U nás doma jsou kameny normální bytosti s duší, jen bylo nutný vysvětlit naší malé žákyňce, proč má před paní učitelkou přírodopisu "hrát" tu jejich školní hru na *neživou přírodu* :)))  

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama