Už sněží, už chumelí

6. prosince 2009 v 8:48 | Marie |  Vánoce
Vybrala jsem vám kapitolu z naší oblíbené knihy: Už sněží, už chumelí. Jejím autorem je Miloš Kratochvíl a ilustracemi jí doplnil Josef Paleček. Tuto knihu jsme si koupili zhruba tak před sedmi lety a od té doby nás provází její čtení, každý rok po celou dobu adventu až do Štědrého dne. Autorovo vyprávění o době předvánoční a vánoční je pojato s humorem a láskou k tomuto období...
Jen aby nebyl Mikuláš hluchý

Prosinec je měsíc, kdy se pořád něco děje.
Někdy se třeby půl roku nestane nic, ale v prosinci to jde jedno za druhým.
V pondělí poprvé napadl sníh, v úterý jsem měl horečku, ve středu málem zmrzla paní Vránová a pozítří přijde Mikuláš!
Naše Bára se bojí už dneska. Ještě je malá. Ještě ani nechodí do školy. Až bude velká jako já, tak se třeba bát nebude. Nebo až bude ještě větší, protože já se taky pořád trochu bojím. Jenže to je něco jiného. Bára se bojí, protože ještě nemá rozum, kdežto já se bojím, protože rozum mám.
Já se vždycky bojím, že si mě spletou.
Že si mě spletou s Otou Pivoňkou. My jsme si totiž podobní ostříháním hlavy, velikostí a ušima. Na školní fotografii si mě s pivoňkou spletla i teta Máňa, tak proč by si mě s ním nemohl splést Mikuláš a čert a rovnou se do mě pustit metlou. U Pivoňků tak prý nadílka vždycky začíná, protože Ota má kvůli své dobrodružné povaze na metlu vždycky nastřádáno.
Předloni jsem se chtěl zachránit pomocí pana holiče Čejky. Nechal jsem se ostříhat na ježka, ale hned cestou domů mi vlasy splihly, a když jsem se v koupelně podíval do zrcadla, vypadal jsem zase jako Ota Pivoňka.
Teď to dělám tak, že hned jak se ve dveřích objeví Mikuláš, rychle pozdravím a řeknu hodně hlasitě své jméno. Jenže co kdyby přišel nějaký hodně starý Mikuláš, který je už úplně hluchý? Z toho mám strach...
Já bych se jinak možná Mikuláše a čerta ani tak nebál, ale bojím se jich taky proto, že na ně nejsem zvyklý.
Třeba Babouček má dědu, který má stejně bílé vlasy a vousy jako Mikuláš, takže Babouček je na takovou osobu zvyklý, a klidně Mikulášovi tyká.
Nebo Kotnour...Jeho strýc je kominíkem, takže mu čert připadá, jako když příjde na návštěvu někdo z rodiny. Ale my, co nejsme zvyklí jako Babouček a Kotnour, se asi všichni trochu bojíme.
,,Kdo nezlobí a má čisté svědomí, ten se čertů bát nemusí," říká vždycky naše maminka, aby nás uklidnila, ale mě to moc neuklidní, i když vím, že je to pravda.
Jednou jsem to viděl i v pohádce v televizi. A pak taky doma, když u ná ještě bydlel strejda Jára. Říkal mně a Báře, ať se nebojíme, protože toho kdo byl hodný, četr na zádech neunese. Já mu věřil. V té pohádce to bylo taky tak. Jenomže jak můžu vědět úplně jistě, jestli jsem byl hodný? Maminka to kolikrát vidí taky docela jinak než já. A to není tak vážná jako svatý Mikuláš ani tak divoká jako čert!
Jak se blížil večer, tak jsem si připadal čím dál tím míň hodný a víc a víc jsem se bál. Bára asi taky, protože měla v obličeji barvu, jako když jednou snědla zelený šunkový salám. A když pak vletěl do kuchyně čert, začali jsme s Bárou vřískat jeden víc než druhý.
Rohatec řinčel řetězem dupal kopytem a šermoval očouzenými vidlemi.
,, Mírni se, čerte, ať tu všechno nerozbiješ!" Napomenul ho Mikuláš.
Ale čert řádit nepřestal. Vidle sice odhodil, vytáhl však z pytle metlu a švihal kolem sebe tak prudce, že to hvízdalo, jako by měl na té metla přivázanou meluzínu.
Ječeli jsme čím dál víc.
Strejda Jára se na to nemohl dívat. Zakřičel, ať nekřičíme, že jsme byli hodní, a aby nám dokázal, že hodného člověka čert neunese, skočil mu na záda.
V čertovi zapraskalo, padl na kolena, vykulil oči a rohy se mu posunuly navrch hlavy. Náš strejda je veliký a čert byl spíš huňatý než velký. I přes strejdův smích bylo slyšet, jak čert kňourá.
Svatý Mikuláš to taky slyšel. Začal do strejčka bušit krásnou berlou, až z ní lítaly kousky stříbra.
Strýček z čerta slezl, ale ten se už nenarovnal a sténal čertovskou řečí, takže i Bára zapomněla brečet. Strejda mě cvrnknul do ubrečeného nosu a řekl: ,, Tak viděls to? Když máš čisté svědomí, tak tě čert neunese. Ale musiš taky pořádně jíst!"
Svatý Mikuláš se na něj zamračil a řekl mu: ,, Máš rozum? Stokilovej kolohnát a hupsne mu na záda?! Vždyť jsi mi ho polámal! Ty bys zasloužil vážně do pekla!"
Na to čert ještě víc vypoulil oči a zasténal lidským hlasem: ,,Néééé!" Protože poznal, že našeho statečného a spravedlivého strýčka neunese.
Skončilo to tak, že nakonec toho polámaného čerta odnesl na zádech Mikuláš, a já jsem slyšel, jak říká tatínkovi, který za nimi nesl berlu a vidle: ,, Tak sem k vám už víckrát nejdeme."
Od té doby vím, že spravedlivého člověka čert neunese. A taky vím, že svatý Mikuláš má čerta rád, takže čert asi nemůže být takový zloun, jak vypadá. A ještě vím, že ani Mikuláš někdy nesplní, co slíbí, protože příští rok k nám přišel znovu.






 


Komentáře

1 babi Maňasová babi Maňasová | Web | 6. prosince 2009 v 10:06 | Reagovat

Ahoj Maruško, to musí být krásná knížka, jestli ji ještě někde budou mít, tak ji zkusím sehnat děckám pod stromeček. Krásnou neděli.

2 Eva* Eva* | Web | 6. prosince 2009 v 10:24 | Reagovat

Maruško, to je krásný vyprávění, jdu se podívat, jestli se tahle kniha nechá ještě někde sehnat. Četla bych z ní našemu Honzíkovi, až povyroste..
Děkuju a přeju krásnou druhou adventní neděli.  :-)

3 Jarka Jarka | Web | 6. prosince 2009 v 14:37 | Reagovat

Jéjda to jsem si početla, to bylo moc milé povídání. To musí být báječná knížka! :-)

4 Lucka Lucka | Web | 6. prosince 2009 v 21:37 | Reagovat

:-D  :-D  :-D Chechtám se tu jak blázen! Představuju si, jak lítá to stříbro z berle!  :-D
Skvělé!

5 Janah Janah | Web | 6. prosince 2009 v 22:48 | Reagovat

Já si živě představuju Mikuláše s kňourajícím čertem na zádech :-D  :-D

6 Miky Miky | Web | 6. prosince 2009 v 22:55 | Reagovat

Ta kniha je úplně bezvadná a přestože to doma čteme rok ,co rok smějeme se těm historkám pořád.
Škoda ,že to nemůže Maruška přepsat celé. To povídání o čertovi má totiž úžasné pokračování. ;-) :-D :-D

7 Anna Anna | Web | 7. prosince 2009 v 7:46 | Reagovat

Další krásná knížka, kterou se mi nedaří sehnat :-(

8 Iva Iva | Web | 7. prosince 2009 v 8:04 | Reagovat

Maruško, to musí být moc hezká knížka, historka mě náramně pobavila.  Ale možná  s tím pokračováním o čertovi bys nás mohla seznámit, alespoň zkráceně. Rozhodně se budu pokoušet knížku sehnat.

9 Romi Romi | Web | 7. prosince 2009 v 17:02 | Reagovat

Moc pěkná knížka a krásné líbivé ilustrace:)

10 corly corly | 8. prosince 2009 v 20:44 | Reagovat

Ty obrázky jsou úžasný a článeček nebo pohádku- ;-) si přečtu ráno,teď už sotva vidím na to ťukání...,ale já se vrátím! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama