Sen o městě obehnaném zdí

18. února 2010 v 18:45 | Marie |  Co mě oslovilo


Sen o městě obehnaném zdí....
Nefritová Ctnost


Tuhle knížku jsem si koupila ještě před vánocemi v Levných kniháh. Ke čtení jsem se dostala až před pár dny, protože jsem ještě před tím měla rozečténé dvě jiné knihy. Vždycky než začnu číst novou knihu, kouknu se dozadu, abych věděla kolik má stran. Při pohledu na poslední stránku s číslem 443, jsem si řekla, že než knihu přečtu, bude mi to trvat dlouho. Né proto, že bych byla tak pomalá čtenářka, ale hlavně proto, že není čas.
Jenže už po pár stránkách mě děj knihy natolik zaujal, že jsem knihu odkládala z ruky jen velice nerada a každičkou chvilku jsem se vracela k vyprávění Nefritové Ctnocti.
Nefritová Ctnost se narodila městskému smírčímu soudci Langovi v císařské Číně, na červené půdě provincie Chu-nan za zdmi starobylého města Čchang-ša v rove 1890. Nefritová Ctnost měla dva sourozence, staršího bratra Li-š a mladší sestru Půvabnou Ctnost. Narodila se v době, kdy se v Číně děvčátkům ještě svazovala chodidla, aby měly dívky malé nožky.. Celá procedůra byla zdlouhavá a bolestivá. Velikost noh se dělila na bronzové, stříbrné a zlaté střevíčky, ale to už odbíhám příliš do detailů knihy.
Osud dívky se mění ve chvíli, kdy umírá její otec. Nejen, že od té doby matka Nefritové Ctnosti přestává dívce vázat nohy, ale i odchází do chudších poměrů. Je to jen první změna na cestě jejím životem. Největší obrat v jejím životě nastává, aniž by to mladá dívka tušila , sesazením čínského císaře z trůnu. Nejen, že se tím mění čínské dějiny, ale hlavně a to především životy lidí.
Abych zkrátila vyprávění děje. Nefritová Ctnoct vypráví o svém životě, tak jak šel a byl ovlivňován politickou situací v zemi a lidmi, které potkávala.
Během čtení na mě zapůsobil nejen osud Nefritové Ctnosti, ale i lidí, kteří se knihou jen mihnou, jako uprchlíci, sluhové, vesničané atd.
Knížka je hluboká a smutná. Ti kdo znají čínské dějiny vědí, že po pádu císaře, vládlo zemí jakési bezvládí a boj o moc. Svoje drápky pozvolna vystrkují i komunisté, kteří jsou proti nastolení demokracie. Veškeré přetahování o moc na pár let zastaví až napadení Číny Japonskem. Válka je krutá a tvrdá. Země trpí, lidé umírají ať už hlady nebo puškou vojáků. O krutostech války se není třeba rozepisovat.
Konec války s Japonskem nepřináší Nefritové Ctnosti žádnou úlevu, protože k moci se dostávají komunisté. A ona, již po několikété opouští svůj domov, tentokrát však navždy.
Celé vyprávění, mě zaujalo i tím, že manžel Nefritové Ctnosti byl zastáncem demokracie, zatímco její nejlepší přítelkyně byla komunistkou.
Děj jsem se snažila vylíčit velice zkráceně. Dost těžko se mi popisují pocity, které jsem při čtení o násilí vznikajícím při boji o moc prožívala. Nebudu se rozepisovat o složitosti či správnosti názorů té či o né strany. Podstatná pro mne byla hrůza dopadu na obyčejné lidi, na kterých nakonec vlastně nikomu nezáleží....


Fotografie zdroj: /www.chinahusch.com/
 


Komentáře

1 Jarka Jarka | Web | 18. února 2010 v 20:31 | Reagovat

Ta knížka musela být Maruško, podle toho co píšeš, opravdu moc pěkná a že byla smutná se ani nedivím, když byla o životě v Číně. Jestlipak skončila aspoň trochu dobře, byl ten odchod Nefritové Ctnosti od rodiny správným krokem?

2 Blanka Blanka | Web | 18. února 2010 v 20:42 | Reagovat

Tak tohle vypadá na pěkné počteníčko.Taky čtu ráda,ale bohužel času mám tak málo  ;-)

3 Maruš-Fukčarinka Maruš-Fukčarinka | Web | 18. února 2010 v 21:19 | Reagovat

Maruško chystám se do knihovny díky za tip.

4 babi Maňasová babi Maňasová | Web | 18. února 2010 v 22:19 | Reagovat

Taky si přidávám na seznam, Maruško,díky za tip.

5 Janah Janah | Web | 18. února 2010 v 22:57 | Reagovat

Tu knížku mám tady taky připravenou ke čtení.

6 Marie Marie | Web | 19. února 2010 v 3:37 | Reagovat

[1]: Popravdě řečeno nevím. Zachránila svým odchodem život sobě a dvěma dcerám. V Číně jí, ale zůstal manžel, bratr, syn a sestra s mužem. Vzhledem k jejich názorům všichni předem odsouzeni k smrti.
Problém je, že podobné masakry o moc se nekonaly jenom v Číně, ale např. i v Indii nebo v Americe.  :-(

7 Marie Marie | Web | 19. února 2010 v 3:41 | Reagovat

[2]: Taky jsem s tím časem na štíru, ale od včerejška mám teploty a není mi dobře. Tak zvažuji, že půjdu na neschopenku. To by pak bylo času na čtení. ;-)  :-D

[3]: ,[4]:, [5]:
Tak to jsem zvědavá, jak se vám bude knížka líbit.  ;-)

8 Jarka Jarka | Web | 19. února 2010 v 8:57 | Reagovat

[7]:Maruško, co ten čas?  ??? To jsi ještě nespala, nebo už jsi byla vzhůru?
To mě mrzí, že ti není dobře, měla bys zalíst s neschopenkou do pelíšku. Brzo se uzdrav! :-)

9 Hospodynka Hospodynka | Web | 19. února 2010 v 12:39 | Reagovat

To si musím přečíst!

10 Ľudmila Gregušová Ľudmila Gregušová | Web | 19. února 2010 v 17:56 | Reagovat

ta kniha, teda uryvok z nej ma chytil za srdce a o tej fotke dole ani nehovorím, to musí byť úchvatné

11 Romi Romi | Web | 20. února 2010 v 8:01 | Reagovat

Maruško jak víme čínská historie i architektura je krásná, ale některé zvyky jako svazování nožky u malých holčiček a období válek v jakékoliv zemi jsou děsivé.

12 Iva Iva | Web | 20. února 2010 v 19:56 | Reagovat

Maruško, četla jsem Tajný deník čínské císařovny a ty jejich zvyky jsou strašné až kruté. Nevím, jestli se odhodlám ke čtení téhle, jistě zajímavé knížky. Nejsem na tom teď zrovna psychicky nejlíp.

13 Marie Marie | Web | 20. února 2010 v 22:22 | Reagovat

[12]: Ivo, to moc dobře znám, když mi není dobře na duši, tak se také raději vyhýbám smutným tématům. Moc Ti přeji, aby bylo zase líp.

14 corly corly | 21. února 2010 v 20:48 | Reagovat

To byla určitě hodně náročná četba....je to tak,bohužel,na obyčejných lidech nezáleží....-((A přitom oni jsou skoro pokaždé ti nejsilnější....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama