Praha - Kostel sv. Josefa

12. srpna 2010 v 6:34 | Marie |  Cestou necestou
Po prohlídce muzea jsme se vypravili zpět do středu Prahy a vydali se na naše oblíbené toulání. V rámci procházky jsme zavítali také ke kostelu sv. Josefa. Je to místo kam se chodí lidi modlit a prosit ve svém utrpení ke sv. Tadeášovi, jehož socha je umístěna v nádvoří před kostelem. Navštívili jsem i kostel jako takový. I když mám kostely ráda a většinou na mě působí velmi dobře, tentokrát to bylo jinak. Sedla jsem si s Aničkou do lavice a myslela jsem si, že na sebe necháme chvíli působit atmosféru tohoto místa. Ale tentokrát to asi byla chyba, v kostele na mě padala jakási těžkost a chmury. Lidé kteří do něj přicházeli si v sobě nesli utrpení a starosti. Bylo jen velmi málo těch z kterých jsem cítila vděčnost nebo zvědavost. Snad je to tím, že právě na tomto místě se ve větším množství scházejí ti , co mají nějaké trápení a kostel je tím již přeplněn - nevím. Když jsme z kostela vyšly, řekla mi Anička (aniž bych jí já zdělila svoje pocity) : " To bylo psycho." Nepůsobilo to tedy, tak jen na mě. Příště tento kostel raději vynechám , nebo do něj jenom s respektem nakouknu a půjdu dál...



.



.



.



.



.



.



.




.



sv.Tadeáš



.



.



.
 


Komentáře

1 Miky Miky | E-mail | Web | 12. srpna 2010 v 6:52 | Reagovat

Na toto místo jsem chodil už za minulého režimu. Kostel jako takový mě nikdy moc nezajímal ,spíše ta socha Judy Tadeáška. I tentokrát jsem nešel dovnitř jako Maruška a Anička a zůstal jsem raději venku na nádvoří. Za komunistů ,kteří víru potačovali to bylo podivuhodně živé místo lidové zbožnosti. Socha bývala obsypána zavěšenými lístečky s prosbami a díky. Dnes je volena poíněkud kultivovanější podoba cedulek umístěných na deskách napravo od sochy ,ale lidé se sem přicházejí modlit stále.
Maruška je velmi citlivá a v kostele se zřejmně vnitřně napojila na ten bol se kterým sem lidé přicházejí ,světlé nádvoří s cedulkami díků na mě působí daleko pozitivněji. :-)

2 Romi Romi | Web | 12. srpna 2010 v 7:42 | Reagovat

Maruško ty cedulky mluví za sebe. Každý tam chodil s bolestí v srdci a jinými starostmi. Kostel je hezký a líbí se mi ty sochy..

3 Jarka Jarka | Web | 12. srpna 2010 v 9:14 | Reagovat

O tomto kostelu slyším poprvé, jeho průčelí je takové nenápadné, člověk by mohl přejít bez povšimnutí. Moc se mi líbí ty sochy na nádvoří i ty cedulky. Ze snímků je vidět, že tam chodí lidí pořád dost. Zvláštní místo. :-)

4 Miky Miky | E-mail | Web | 12. srpna 2010 v 21:03 | Reagovat

[3]: Dříve to býval klášter ,potom budovy okolo bourali a stavěli nové až zbyl jen ten kostel.

5 Zdenka"ren" Zdenka"ren" | 13. srpna 2010 v 18:50 | Reagovat

Ráda na cestách navštěvuji kostely,zatím mi nedobře bylo pouze v jednom z Litoměřických kostelů.Jinak nádvoří vypadá velmi pěkně. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama