Prosinec 2010

PF 2011

30. prosince 2010 v 7:31 | Marie |  Vánoce

Se starým rokem, jako bychom zavřeli knihu.
S novým rokem, jako bychom brali čistý list papíru a tužku do ruky.
Spoustu krásných řádků, vám do vašich knih
přeje Marie.


.

Někdo jí nechtěl...

29. prosince 2010 v 9:25 | Marie |  Vánoce
Někdo jí nechtěl... Koho? Panenku! Kdosi dostal pod stromeček krásnou panenku asi se mu nelíbila. Tak jí zabalenou v originální krabičce postavil ke kontejnérům. Všimli jsme si jí jak tam osamocená stojí, když jsme šli večer venčit Ťapku. Panenka se nám líbila a teď bydlí u nás doma. Ale možná jí donesu mojí mamince. Maminka má takovýchto panenek víc a určitě by z ní měla radost, i když je chudák malá od popelnic.



.



.

Hrnečky

28. prosince 2010 v 18:59 | Marie |  Vánoce
Mým oblíbeným dárkem jsou hrnečky. Kdyby jste chtěli u nás doma hledat dva stejné hrnky na čaj nebo kávu, které používáme, hledali byste asi marně. Moje maminka má jeden druh hrnků na kávu, jeden druh hrnků na čaj a v témže provedení má i větší hrnky čajové. Hrnečky mojí maminky vypadají v poličkách pěkně a upraveně. Já mám každý hrnek jiný a všechny je mám ráda. Vždycky když nějaký hrnek rozbijem, jsem z toho smutná. Miky, ale říká, ať netruchlím, že mi alespoň můžou koupit nový. A protože mojí lásku k hrnečkům zná i Ježíšek, přinesl mi dva nové hrnky pod stromeček.



Hrnky od Ježíška, nejprve tulipánový:


.

Tenhle mi přinesl Ježíšek od Rolničky, ty mám úplně nejraději:



.



A ještě jeden hrnek od Rolničky, želvový pro Mikyho:


.


A protože je Ježíšek chytrý a všechno ví, ví tudíž také, že Miky má rád želvy. A tak mu od Jarušky nadělil krásnou svíčku se želvami :



.

Nové svícínky

27. prosince 2010 v 14:00 | Marie |  Vánoce
Pod stromečkem jsem měla mezi dárky také dva nové svícínky. Jeden vánoční modrý, od mojí maminky. A druhý svícínek kočičku od Jarušky. S modrým svícínkem budu mít trochu problém, protože u nás doma ladíme vánoce do červenobílé. Příští rok pro svícínek vymyslím nějaký modrobílý vánoční koutek. Druhý svícínek kočička je celroční a to mě těší. Kočičku si budu moci zpálit, kdykoli budu chtít.


.



.



.



.



.

Andělíčci

26. prosince 2010 v 21:08 | Marie |  Vánoce
Je to smutné, ale letošní Vánoce máme za sebou. Vždycky je tolik těšení na tyto krásné svátky a pak příjde Štědrý večer a všechno je pryč. Ještě, že máme po Štědrém dni ještě dva dni vánočních svátků. Tyto dny se většinou každý z nás snaží užívat vánoční pohody. Ne jinak je to u nás. Dnešní den jsme strávili koukáním na pohádky a hraním her, které dětem přinesl Ježíšek. Tyhle chvíle mám moc ráda, když jsme všichni spolu a panuje pohoda. K naladění ještě stále vánoční atmosféry u nás denně zapalujeme svíčky a svícínky. Minulý rok jsem dostala od Jarušky (maminky mého muže) krásného andílka, stejný nápad měla i Anička a tak se mi pod stromečkem sešli andílci dva. Což mě samozřejmě vůbec nevadilo. Letos k nim jeden andílek přibyl a tak už mám andílky tři.





.




.



.



.



.



.

Krásné Vánoce 2010

22. prosince 2010 v 15:57 | Marie |  Vánoce

Košík pro kamrádku

21. prosince 2010 v 22:48 | Marie |  Ruční práce
Tak ještě jeden košík. Je pro mojí kamarádku, která si nedávno posteskla, že nemá nic šikovného na bavlnky. Upletla jsem jí tedy košík k vánocům, snad jí udělá radost.



.



.

Sněhulák

17. prosince 2010 v 8:39 | Marie |  Jen tak
Ten den, co jsem fotila rampouchy na skále, jsem měli s Mikym dobrou náladu. Začínali jsme dovolenou a výhled na pět volných dní nám vyvolával úsměv na tvářích. Sněhulák - pandulák, kterého jsme spolu postavili mamince na zahradě, toho byl důkazem. Nenechte se zmást tím, že vypadá jako skřet, vážně jsme z něho měli radost. Dokonce se líbil i naší Ťapině, která byla s náma.

.



.



.



.



.



.



V článku rampouchy jsem se zmiňovala kolik jsme, cestou na zahradu a zpět, viděli různých druhů ptáků. Žádný znich se mi nepodařil vyfotit. Jenom datel, který se námi nenechal vůbec rušit a spokojeně si bubnoval na strom. Fotografie je pořizována z dálky, takže jsou to výřezy.



.



.





.

Věnečky a zvonky

16. prosince 2010 v 8:39 | Marie |  Vánoce
Další dva věnečky jsem upletla pro kamarádku a její maminku, od které jsem dostala háčkované ozdoby. Každé jsem k věnečku udělala ještě zvonek. Oba věnečky jsou stejné, liší se pouze v barvě kouliček. Jeden má kouličky hnědé a druhý červené, ale zdá se mi, že to na fotkách není vůbec vidět.



.



.



.



.

Stromečky a věněčky

15. prosince 2010 v 6:29 | Marie |  Vánoce
Inspirovaná časopisy, výkladními skříněmi s vánoční výzdobou a samozřejmně vašimi výrobky na blozíh umotala jsem z papíru několik stromečků a věnečků.


Bílý stromek s modrými doplňky jsem vyrobila pro naší milovanou prababičku:


.



.



.



Stromeček se zlatými doplňky pro mojí maminku, fotky jsou pořízené u maminky doma.



.



.



.



.


Červenobílý stromek jsem udělala pro nás:



.




.



.



A zelený stromek umotal a nazdobil Honzík, pro paní učiteku k vánocům:


.

Perníčky

14. prosince 2010 v 6:26 | Marie |  Vánoce
Perníčky už máme nazdobené několik dní. I letos jsem upekla chaloupku a dva stromky na doplnění Betlému.


.



.


.


.


Perníčkama jsem dozdobila věneček na kuchyňský stůl, háčkované ozdoby jsem dostala od maminky mé kamarádky. Mám z nich velkou radost.


.


.


.

Vánoční trh

13. prosince 2010 v 8:45 | Marie |  Vánoce
Dnes se konečně dostávám k Vánočnímu trhu, na kterém jsme byli v sobotu. Přiznávám, že jsem letos moc fotek neudělala, víc jsem okukovala co kde měli pěkného. Ono to focení ani moc nešlo, byli jsme na trhu po desáté hodině a všude bylo tolik lidí, že jsem přez ně s fotoaparátem do stánku stejně pořádně neviděla. Trh se nám moc líbil, ostatně jako každý rok. Obdivovali jsme se keramice, výrobkům ze skla, navázaným květinám, vánočním svícnům ve všemožném provedení a zastavili jsme se i u stánku, kde se lilo olovo. Honzíkovi se lití olova minulý rok líbilo a tak si ho chtěl letos zopakovat. Vyšel mu opět drak, tentokrát ovinutý kolem stromu, že by náhoda? Vyfotit se mi ho, ale bohužel nepodařilo.

Tak tedy pár snímku z letošního trhu:

Na trhu chodil šašek se zvonkem, kdo chěl mohl si zazvonit pro štěstí:


.


.


Nechyběl ani chlapík s navázeným jmelím na holi, o líbání pod jmelím neměl nouzi, ale to jsem bohužel nevyfotila:


.


Kejklíř učil děti žonglovat:


.


.


Mistr kovář předváděl svoje umění:


.


.


.


.


Již hotové výrobky byly naprodej:


.


Zdálo se mi, že největší zájem, byl u stánků s jídlem a se jmelím:


.


.


.


A ještě pár snímků, toho co se líbilo mě:


.


.


.


.


Tihle andílci se mi líbili úplně nejvíc, zvlášť ten v tmavěmodrých šatičkách:


.

Hopi oheň - jmelí

12. prosince 2010 v 22:59 | Marie |  Co mě oslovilo
Dneska jsem původně chtěla vložit na blog pár fotografií z Vánočního trhu, na kterém jsme se byli včera podívat. Dnešní den jsem měla, ale hned od rána dost naplněný, takže se k PC dostávám až v tuto pozdní hodinu. Od rána jsem pekla cukroví a hned po obědě jsme jeli navštívit babičku. Vzhledem k tomu že je dnes 12.12., zmíním se raději o Hopi ohni a fotografie z trhu vám ukáži jindy. Dnešní Hopi oheň jsme spojli zároveň s naším tradičním navazováním uzlíků na JMELÍ. Rituál Hopi ohně byl dnes netradiční tím, že se k nám přidali i děti. Pro zapálení svíčky, jsme jako obvykle vytvořili kruh z kamínků. V místnosti jsme pak rozmístili čtyři svíce v barvách stran jim určeným. Každý z nás si vybral svíci a směr který je mu blízký. Postupně jsme svíce zapálili a při pálení bylin jsme v duchu prosili za Matku Zemi. Po tomto rituálu jsme navázali na jmel, zakoupené již tradičně na Vánočním trhu, červenou stuhu. Na tuto stuhu potom Miky váže uzlíky s vyřčenými přáními. Tuto tradici dodržujeme již několik let, po navázání posledního deváteho uzlíku, pověsíme nové jmelí nad dveře bytu.



.



.


.



.



.



.

Rampouchy naposled...

11. prosince 2010 v 7:10 | Marie |  Příroda
Dnes naposledy vybírám z fotografií rampouchů. Fotografie jsem neukázala všechny, protože jich bylo opravdu moc a tak, kdo má chuť , může nakouknout do GALERIE .



.




.



.




.




.




.




.




.




.




.




.



.



.



Dneska jdeme na Vánoční trh. Moc se na něj všichni těšíme, jestli se mi povedou nějké fotky, tak vám je zítra ukáži. Přeji vám všem pohodový víkend.

Rampouchové pokračování

10. prosince 2010 v 7:23 | Marie |  Příroda
Jsem ráda ,že se vám rampouchy líbily. Dnes je tedy jejich pokračování.



.



.



.



.



.



.



.



.



.



.



.



.



.



.



.



.


A příště, ještě pár výřezů.....RAMPOUCHŮ...

Rampouchy na skále

9. prosince 2010 v 8:21 | Marie |  Příroda
Včera jsem se šla s Mikym podívat k rodičům na zahrádku. Potřebovala jsem tam odnést košíky a bedýnku od jablek, co jsem měla ještě doma. Na zahrádku to není od nás daleko, asi tak 2 km, takže ideální procházka.Těšila jsem se na ní jak malá holka, vždyť jsem si napadaný sníh ještě vůbec neužila. A stálo to za to, cestou jsme viděli datla, sojky, kvíčaly, bílou volavku, kormorány...Na skále pod zahrádkářskou kolonií, jsme objevili rampouchy, tady jsme se na chvíli zastavili a já se s fotoaparátem v ruce obdivovala, té rampouchové kráse...


.



.



.



.



.



.



.



.



.



A protože fotografií jsem udělala spoustu , budu mít teď ještě několik článků s rampouchama.

Betlém

8. prosince 2010 v 8:12 | Marie |  Vánoce
Vyrobili jsme si další Betlém. Tentokrát ze samotvrdnoucí hmoty. Na výrobě Betlému se podílela celá naše rodinka, takže každá postavička je jiná.



.



.



.



.

Vánoční výzdoba

6. prosince 2010 v 17:47 | Marie |  Vánoce
Včerejšího Mikuláše jsem prožila v práci. Domu jsem přijela unavená a hned po večeři jsem si šla lehnout. Zatímco děti mlsaly dobrůtky od Mikuláše já během chvilky usnula. Celý minulý týden byl opravdu pracovně náročný a já se z něho vzpamatovávám ještě dneska. Původně jsem myslela, že budeme dneska odpoledne zdobit perníčky, které mám napečené, ale vzdala jsem to. Odpočívám - nic nedělám.
Do malé předsíňky jsem si vyrobila hvězdu z větviček, inspirovala mě k tomu Vlasta, která vyrobila z větviček moc hezké malé hvězdičky.



.



.


.

Mikulášská metla

4. prosince 2010 v 19:22 | Marie |  Vánoce
Kdysi jsem dětem na Mikuláše vyrobila mikulášskou metlu, na kterou jsem tenkrát upletla postavičky čertů, anděla a Mikuláše. Minulý rok jsem dětem řekla, že už tyto ozdůbky vyhodím, protože už jsou hodně ošklivé. Obě dvě protestovaly, že bez nich nebudou vánoce vánocema, a tak jsem jim letos vyrobila novou mikulášskou metlu i s novýma postavičkama.


.



.



.



.



.



.



.



.



NIKOLAOS
Svátek svatého Mikuláše - 6. prosince
( Z kázání Jiřího Reinsberga)
Dobré ráno přeju. Víte, koho dneska je ? Jmenoval se Vítězství lidu. Nikolaos. (Niké je vítězství a laos lid.) Dnes je svátek toho Nikolaose, který vzal opravdicky za své poselství, jež dostal. Proto se hezky hodí do doby přípravy na Vánoce, do adventu.
Lidé se starají, uklizejí (aby se potom zas mohlo všechno rozházet), to je pro ně příprava. Začne se napíkat, začne šílenství, které vyvolal obchod. Žene vás k tomu, abyste utráceli prachy, protože přece musíte dát dárek tomu, tomu a tomu. Protože on vám dá také dárek. Ztratila se podstata krásy dát dar, slavit něco darem. A právě to pochopil tenhle Nikolaos. Byl za svého mládí bohatý a věděl, že jsou lidé, kteří nemají. A udělal překrásnou věc, kterou se naučil od Krista Ježíše. Ten také kdysi v Káni přinesl lidem, kteří neměli, dar. A oni tehdy vůbec nevděli, že je to od Něj a že je to dar.
Mikuláš udělal něco podobného. Věděl, že jsou lidé chudí. Věděl, že on má. Chtěl jim pomoci a nechtěl je znectít, zarmoutit, okrást o hezký zážitek, tak si nejdřív zřídil malou detektivní kancelář. Když tak zjistil, že je někdo chudý, v noci se tam připlížil. V noci chodívají zloději, aby kradli. On chodil v noci, aby lidem dával. Když měli otevřené okno, hup, hodil tam prachy. Jestliže si pod oknem sušili třeba punčochy, tak do nich něco spadlo, jako to děláme my dneska dětem. Nebo to spadlo do boty, jako s to dělá dnes například ve Francii. Pomohl jim. A právě proto ho slavíme.
Když se dejme tomu tatík přižene večer a řekne: "Musím na tu školní schůzku, jak se můj potomek učí nebo neučí, ale musím si vyčistit boty," jde a vidí, že má řadu svých bot vyčištěnu. Tak tos udělal, milý mladíku, jako svatý Mikuláš ! Když se přižene večer matka a řekne: "Lidi drahý, mám dělat večeři a ještě nemám od včerejška umyté nádobí,"půjde ho mýt a ono bude umyté, utřené a uložené. Tak tos udělal jako svatý Mikuláš ! To je pravý dobrý skutek. Takhle se dává.
V tom se mi nesmírně líbí, budete se divit, spisovatel Jaroslav Hašek. Ten jednou seděl v kavárničce (píše to o něm Eduard Bass) a viděl, jak si nějaký chudý student u mramorového stolku pod deskou rovná korunky, jestli mu stačí na kávu. Nebo jesti si ještě k tomu může koupit rohlík. Viděl, že je to chudý študák, nemá na to a je večer. Přišel k němu (Hašek nikdy nemluvil slušně) a povídá: "Co na mě tak čumíš, ty vole ? To si myslíš, že ti zůstanu dlužnej ty prachy, co si mi pučil, ty blbče ? Tady je máš !" A dal mu padesátikorunu. Nebyl mu dlužný nic. Šokoval ho dokonce surovostí a sprostotou, protože měl měkké a dobré srdce. A mám takový dojem, že když se Hašek dostavil k bráně nebeské, svatý Petr ukázal: Jenom dál. A Hašek najednou viděl, že ten, kterému nadával vůl, byl Ježíš Kristus. Obdaroval tak nádherně, že to nebylo vůbec vidět. A to je náplň naší cesty směrem k Vánocům.



A tento pytel jsem vyšila neteři :




.




.



Přeji Vám všem pěkného Mikuláše.

Věnečky

3. prosince 2010 v 7:42 | Marie |  Vánoce
.



.