Černovice

22. srpna 2011 v 7:25 | Marie |  Cestou necestou
Náš další výlet jsme opět podnikli společně s Jaruškou. Cílem naší cesty byl hrad Kámen a protože nás vezl děda autem, rozhodli jsme se trasu ještě prodloužit o Černovice a Pacov. Začali jsme v Černovicích:

Městečko a letovisko Černovice je na rozhraní jižních Čech a Českomoravské vrchoviny, 13 km jižně od Pacova, na křižovatce cest do Tábora, Jindřichova Hradce, Soběslavy a Kamenice nad Lipou. Zámek je na jižním okraji obce a dostanete se tam z náměstí jižním směrem po Dobešovské ulici.

Nejstarší písemná zmínka o Černovicích je záznam popisu pražské arcidiecéze v letech 1344-1350 pořízený z podnětu arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Obec na důležité křižovatce obchodních cest byla již před r.1323 městem a ještě ve 14.stol. za pánů z Hradce získaly městský znak, který jim později polepšili Rožmberkové. Černovice byly významným tržním střediskem, což měly potvrzené řadou privilégií. Jejich poloha byla také příčinou častých přepadů, loupení a následných požárů. Majiteli Černovic byli významné šlechtické rody, ze kterých nejdéle v letech 1322-1597 rod Vítkovců, a větev pánů z Rožmberku 233 let. Pravděpodobně na místě jednoho z mlýnů, nebo snad i tvrze postavili v r.1640 bratři Paradisové své panské sídlo, zámek s terasou otevřenou na východ(nyní severní křídlo), zahradou a parkem. V r.1716 zdědil zámek v Černovicích Karel Josef Voračický z Páběnic. K zámku patřily zahrada a pivovar v Černovicích, městečko Černovice, 14 vsí a 8 dvorů. V r.1721 koupil panství hrabě František Karel Kinský, který v r.1723 získal také sousední statek Markvarec. Za Kinských byl zámek rozšířen o jedno křídlo a most ozdoben sochami sv.Václava a sv.Jana, později přemístěnými na most v Pršíně. Jeho syn Josef Jan Kinský prodal rozšířené panství v r.1760 hraběti Františku Adamu Šternberkovi. V r.1800 připojily k panství Chvalkov a v r.1803 prodal celé panství hraběnka Marie Anna Šternberková, hraběti Vincenci Zessnerovi ze Spitzenbergu. R.1814 dal Vincenc Zessner k zámku naproti pivovaru přistavět krátké křídlo. V r.1823 získal zámek kníže Jindřich Eduard Schönburg, který zahájil v r.1841 podle plánů stavitele z Jindřichova Hradce, Josefa Schafera klasicistní přestavbu, která je zachovaná i dnes. Před zámkem byla dokončena parková úprava a zparku zřízena obora se třemi alejemi Bílou(Italskou), Černou a Modřínovou, přiléhajícími k zámku. Kníže Jindřich Eduard Schönburg řídil i po revoluci v r.1848 bývalé panství, rozšířené o Červenou Lhotu, jako trojdílný velkostatek. R.1873 odkoupil černovický velkostatek Antonín Veith, který v r.1881 prodal Černovice hraběnce Amálii Reichenbach-Lessonitzové. Dědictvím přešel statek v r.1912 Löwenstein-Wertheim-Freudenbergům, kteří jej drželi až do r.1945. Zámek byl upraven pro sociální ústav péče o mládež a nyní je zde Diagnostický ústav sociální péče a Základní speciální škola a Praktická škola. Z bývalé obory je vybudován přístupný pěstěný lesopark.
Zdroj: www.turistika.cz



Zámek:







Kostel povýšení svatého kříže:











Fotografie z Černovic:



























 


Komentáře

1 Hanka Hanka | Web | 22. srpna 2011 v 11:50 | Reagovat

Opět jedno krásné a zajímavé místo! :-)
Moc se mi líbí vnitřek kostela, zámek i staré omšelé stavby.
Procestovala jsi hodně míst, Maruško, a pořídila pěkné snímky. :-) Těším se, jaké budou ty další. :-)

2 Jarka Jarka | Web | 22. srpna 2011 v 12:56 | Reagovat

Ha Maruško, už jsi mi v patách. Já se zasekla těsně před hradem Kámen a začala jsem se snímečky z naší dovolené. Jsem zvědavá, jestli budeme nakonec dávat stejné články. Ale jak vidím stejné nebudou. Začala jsem trochu jinak. :-D A musím se přiznat, že mě hrozně baví, dívat se na naše společné výlety, tvýma očima. ;-)  :-)

3 Lydie Lydie | 22. srpna 2011 v 20:37 | Reagovat

Tak jsem si prohlédla několik posledních článků.Líbí se mi popis a hlavně fotky.Černovický kostel je nádherný.Tak už jsou červené jeřabiny-jak kráné.

4 Lydie Lydie | 22. srpna 2011 v 20:39 | Reagovat

Máš fotky různých kapliček a Božích muk.Bez nich by byla naše krajina smutná.
Také se mi líbí kameny-ten obětní kámen v předch.článku je super. :-)

5 Janah Janah | Web | 22. srpna 2011 v 21:49 | Reagovat

Kostel je zvenku vcelku nezajímavý, ale vnitřek mě překvapil. O_O Strááášně moc se mi líbí 5. foto odspoda. :-)

6 Marie Marie | Web | 23. srpna 2011 v 7:58 | Reagovat

[1]: Hanko, vnitřek kostela je opravdu hezký, ale ty omšelé domky mě nějak přitahovaly víc. ;-)  :-D

[2]: Jaruško, také jsem zvědavá na Tvé další pokračování z našeho společného výletu. A i já se vždycky těším, až se kouknu na Tvé fotografie. :-)  :-)  :-)

[3]: Lydie, jsem ráda, že se Ti fotografie i články líbí. Kapličky a boží muka fotím moc ráda. ;-)  :-)

[5]: Janah, tenhle oprýskaný dům si mi taky moc líbil. ;-)  :-D Podle nové střechy ho začínají opravovat. Mám tyhle staré rozpadající se domy ráda, ale nadruhou stranu je jich škoda. ;-)  :-)

7 Romi Romi | E-mail | Web | 24. srpna 2011 v 8:12 | Reagovat

Zámek, kostel vnitřek a okolní domy..nádhera. Všímáš si moc zajímavých věcí ;-)

8 Marie Marie | Web | 24. srpna 2011 v 8:35 | Reagovat

[7]: Romi, děkuji. Jsem ráda, že se Ti snímky líbí. :-)

9 Maruš-Fukčarinka Maruš-Fukčarinka | Web | 25. srpna 2011 v 21:02 | Reagovat

Maruško krásné povídání i snímečky.Prodávali, stavěli, rozšiřovali. Je vidět, že si majetku vážili.No a je i dnes pěkně upraven, jen nevím možná tam i straší jak někdo se tam občas nezachová a chtěl by udělat vylomeniny-děti co tam se učí :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama