Prosinec 2011

Šťastné a veselé...

23. prosince 2011 v 4:29 | Marie |  Vánoce
Přeji Vám krásné a šťastné Vánoce
plné pohody a lásky
a do nového roku jen to nejlepší.





Anděl - Andělka

22. prosince 2011 v 7:44 | Marie |  Vánoce
Inspirována andělíčkem a návodem na něj, který jsem našla na tomto blogu, jsem se po pár dní váhání pustila do díla. S šitím jsem otálela hlavně proto, že můj šicí stroj stále ještě čeká na opravu a já bych si musela andílka ušít v ruce. A vzhledem k tomu, že nejsem žádná zkušená ani zručná švadlenka, výsledek andělíčka byl značně nejasný. Nakonec jsem se ale do šití přeci jenom pustila a anděl Andělka nedopadl tak špatně.MrkajícíSmějící se





Vyšívané Vánoce

19. prosince 2011 v 8:38 | Marie |  Vánoce
Už jsem se zmiňovala o tom, že oproti minulému roku, kdy jsem vánoční dekoraci tvořila hlavně pletením z papíru, k letošní výrobě používám převážně jehlu a niť. Tento obrázek jsem si vyšila už někdy před Mikulášem a jsem ráda, že jsem se do jeho tvorby pustila včas, protože teď už bych to asi nestihla. Jsem pořád v práci a i poslední adventní víkend tomu nebylo jinak. Mezi směnama mívám tak jeden den volna a asi si umíte všechny představit jak takový den před svátky vypadá. Peru, vařím, peču a balím dárky. Né jinak tomu bude i dnes, zase mám jen jeden volný den a zase toho musím hodně stihnout. Omlouvám se vám tedy tím to, že nenechávám na vaši blozích komentáře, ale ve chvilkách volného času alespoň poctivě nekukuji. Všem vám přeji krásný poslední předvánoční týden a hlavně vám přeji ať je plný klidu a pohody.Usmívající se















Vánoční pohledy

16. prosince 2011 v 8:07 | Marie |  Vánoce
Předchůdcem vánočních pohledů byly blahopřejné lístky. První blahopřejné lístky byly vytištěny ve Skotsku roku 1841 a zdobil je nápis "Příjemné svátky". Byly vkládány do ofrankované obálky. "Otcem" vánočních pohlednic byl zřejmě jeden gentlman z Londýna, který znavem každoročním vypisováním blahopřejných dopisů nechal zhotovit v roce 1843 na tisíc ručně kolorovaných pohlednic. Ty se staly (zřejmě díky obrázku) okamžitě velkým hitem, ale stále se posílaly v ofrankovaných obálkách.
U nás se do počátku 20.století tiskly a prodávaly pohlednice většinou s německými nápisy. Nejoblíbenější motivy na českých vánočních pohlednicích se staly jesličky, vánoční stromeček, zasněžené krajinky, andělíčci a Tři králové.

Čerpáno z knihy: Velká kniha lidových obyčejů a nápadů pro šikovné ruce; M. Bestajovský


Vánoční pohledy jsou pro mě samozřejmou a neodtělitelnou součástí Vánoc. Nevím jak vy, ale já mám vánoční pohledy v sobě hluboce zakořeněné už od dětství. Vzpomínám jakou jsem měla vždycky radost když maminka přinesla z poštovní schránky pohlednici a já jako malá, jsem po ní nedočkavě natahovala ruce , abych si mohla prohlédnout její obrázek. Nejraději jsem měla pohledy malované a zamozřejmě vedly ty, na kterých byly obrázky od pana Lady. Mimochodem, láska k Ladovým pohledům mi zůstala dodnes. Až jako starší mě začal kromě obrázků zajímat i obsah a od koho pohlednice přišla. Nemohla jsem se dočkat vánoční pohlednice od babičky, nepsala na ni žádná zavratná přání, ale pro mě byla tahle pohlednice nejhezčí i když na ní nebyl Ladův obrázek. Držela jsem ji v rukou, koukala na babiččin rukopis a v duchu jsem ji viděla, jak sedí u stolu, hlavu jí zdobí bílé vlasy, na nose má brýle a píše nám na pohlednici těch pár řádek s textem "Šťastné a veselé Vánoce....".




Tyto pohlednice jsem fotografovala na vánoční výstavě:









Sněhové vločky k zemi se snáší, mráz si s okny pohrává, chybí už jen pár stran v kalendáři, vánoční čas nastává.
Za oknem sype se sněhová nadílka, záclony provoní anýz a vanilka. Vánoční koledy zpívají andělé, už jsou tu Vánoce, tak ať jsou šťastné a veselé.



Pohledy, které budu posílat letos přátelům a příbuzným:































Večer plný překvapení,
pocit, který jindy není.
Dobré jídlo si dejte do bříška,
a pak přeji bohatého Ježíška.
Tohle všechno přeji na Vánoce,
a pak ještě hodně zdraví v novém roce!















Vánoční trh v Táboře

13. prosince 2011 v 16:52 | Marie |  Vánoce
V sobotu jsme se byli podívat na vánočním trhu, který se v Táboře koná již několik let druhou prosincovou sobotu. Trh provází spousta doprovodných akcí, jako je vyhrávání koled, zvonkový průvod apod. Zdá se mi, že trh rok co rok navštěvuje více lídí, takže udělat v té tlačenici nějaké snímky je takřka nemožné. My jsme přišli letos na trh opravdu velmi brzy a tak se mi pár snímků přeci jenom pořídit podařilo. Brzy jsem však fotoaparát uklidila, protože uličky mezi stánky se zaplnili lidmi a nebylo možné takřka projít, natož fotit.MrkajícíUsmívající se



Jako vždy byla součástí trhu i ukázka lidových a starých řemesel, kdo chtěl mohl si některá z nich vyzkoušet:





























Tento stánek obdivuji na trhu každý rok, letos jsem sebrala odvahu a poprosila majitelku o dovolení si její krásná díla vyfotografovat:










Já jsem si na trhu koupila vánoční keramické ozdůbky, kterými jsem pak doma nazdobila větvičky. V jednom z obchůdku, které jsme navštívili, když jsme šli z trhu jsem objevila vytlačované perníčky. Sobě a Jarušce jsem koupila kometu a pro babičku, jako malou pozornost k vánočnímu dárku, který pro ní mám, jsem koupila kapříka:
















Dalším potěšením, které jsem si z trhu donesla je malý drátěný andílek:










A dneska jsem ještě trochu utrácela. Do kuchyně jsem si pověsila dvě vánoční chňapky. Jedna stále 39 kč a to přece není tak hrozné.MrkajícíSmějící se





A ještě něco do práce...

10. prosince 2011 v 13:26 | Marie |  Vánoce
Nevím jak to máte s vánočním tvořením vy, ale mě osobně opravdu hodně baví. Mám ráda adventní čas, ve kterém se pomalu a jistě chystáme na Štětrý den. Neustále projíždím blogy, kde je k vidění spousta krásných věcí, které mě často zlákají k tomu, abych je vyzkoušela. Některé věci se mi zalíbí natolik, že se k nim vracím a vyrábím je každé Vánoce, jako třeba pletené věnečky z papíru. Problém je v tom, že doma nemáme tolik místa, abych si všechny ty výrobky mohla nechat. Můj muž mi už letos řekl, že bych v období Vánoc potřebovala na všechny ty věci zámek. Trochu přehání, ale jenom trochu....Mrkající Některé výrobky, které se mi zalíbí vyrobím víckrát a pak je rozdávám, a protože už jsem obdarovala snad všechny svoje známe, a domů už se nám vážně nic nevejde, donesla jsem ještě pár svých výtvorů do práce, kde nám zdobí sesternu a denní místnost.




Podobný věneček se svíčkou jsem vyráběla i loni, akorát měl místo hvězdiček bílé kuličky:






I pletený stromeček už jsem zkoušela:






Hvězdu z papírových ruliček jsem dělala poprvé:





A nakonec stromek s ohnutou špičkou, který se mi zalíbil na blogu u Lucky:




Věnečky

8. prosince 2011 v 14:44 | Marie |  Vánoce
I když jsem psala, že letos tvořím vánoční výzdobu spíš háčkovanou nebo vyšívanou, přeci jenom jsem nevydržela a pár věnečků z papíru upletla.Mrkající


První jsem upletla pro svojí švagrovou:







Druhý dostala maminka:





A třetí jsem upletla do práce na dveře naší sesterny:



Vánoční výstava - betlémy

7. prosince 2011 v 6:32 | Marie |  Vánoce
BETLÉMY, JESLIČKY

Vánoční betlémy a jejich tradice pochází z roku 1223. Svatý František z Asiisi přivedl spolu se svými přáteli do jeskyně v italské Umbrii živého osla a vola. Zinscenovli tak živý betlém, v němž pak kněz sloužil první vánoční půlnoční mši.
V Čechách se prní betlém objevil údajně v roce 1560 v dominikánském kostele sv. Klimenta. Postupně se jesličky rozšířily do dalších kostelů a klášterů.
Až teprve ke konci 18.století si jesličky našly své místo vdomech na vesnicích i ve městech mezi prostým lidem. Někdy se k základním figurkám klasického betlému ( Ježíšek v jeslích, Marie, Josef, volek, tele, pastýři se stády a tři mudrci) přidávaly i další postavy, mnohdy ze svého nejbližšího okolí. Betlémy bývaly vyřezané ze dřeva, papírové nebo keramické.
Betlém byl hlavním symbolem Vánoc až do 19.století, kdy začal být vytlačován vánočním stromečkem.
Čerpáno: VELKÁ KNIHA LIDOVÝCH OBYČEJŮ A NÁPADŮ PRO ŠIKOVNÉ RUCE - Martin Bestajovský



I když jsem na výstavě udělala tolik snímků betlémů, že bych vám je mohla ukázat na dvakrát až na třikrát, rozhodla jsem se vybrat jen pár fotografií. Není to proto, že bych se s vámi nechtěla podělit o prohlídku krásných a pracně vytvořených betlémů, ale je to protože se tato výstava koná každý rok a mnohé z betlémů už jste viděli. Vybírám jich tedy jenom pár, na ostatní se můžete podívat v článcích Betlémy I a Betlémy II.




Jedna z dekorací výstavy:





Betlém malovaný na sklo v krásném okením rámu od paní Marie Valterové:






Betlémy a další dekorace:








































Tyto tři betlémy se mi líbily nejvíc:
























A ještě jedno zátiší, které se mi moc líbilo:





Háčkovaní andělé

6. prosince 2011 v 4:38 | Marie |  Vánoce
Do kuchyně na stůl jsem si uháčkovala dva andílky - bílého a červeného.Usmívající se










A toto zátiší máme v hale:





Mikuláš

5. prosince 2011 v 4:42 | Marie |  Vánoce
Pochůzka sv. Mikuláše

Večerní pochůzka sv. Mikuláše, čerta a anděla je u nás všeobecně známá. Laskavé slovo Mikuláše i hrozivý pohled čerta jistě patří dodnes k nejsilnějším dětským zážitkům.
Podle staré lidové víry sestupuje každý rok 5. prosince navečer z nebe na zem, obchází lidské příbytky a spolu s čertem a andělem rozděluje pamlsky a ovoce hodným dětem, stejně jako uhlí a brambory dětem zlobivým.
Návštěvy svatého Mikuláše byly krajově rozdílné. V chudších krajích dávaly děti před spaním punčochu za okno či dveře a ráno pak nacházely odměnu za své celoroční chování. Oproti tomu v bohatších krajích navštěvoval sv. Mikuláš děti osobně. Světec vcházel do světnice, zpravidla doprovázen andělem a čertem. Zatímco svatý Mikuláš vzbuzoval v dětech posvátnou úctu a anděl klid a pohodu, čert měl na starosti nahnat uličníkům něco strachu.
Mikuláš se nejprve zeptal rodičů, jak bylo které dítko po celý rok hodné a jak se učilo. Poté zkoušel děti, zda se umějí modlit. Pokud byl spokojen, nadělil jablíčka, ořechy a cukroví, které nesl anděl na míse. S kým však spokojen nebyl, ten obdržel od čerta syrovou bramboru anebo několik kousků uhlí.
(Čerpáno z knihy - Velká kniha lidových obyčejů a nápadů pro šikovné ruce; Martin Bestajovský )


Přeji vám všem bohatou Mikulášskou nadílku.






Perníčky

4. prosince 2011 v 11:16 | Marie |  Vánoce
Včera odpoledne jsem s dětmi zdobila perníčky. Ráda bych napsala, že jsme si ke zdobení pustili koledy a že nám šly perníčky pěkně od ruky. Pravda je ale taková, že koledy jsme si sice pustily a dětem zdobení perníčků šlo, se mnou to ale bylo jiné. Měla jsem po noční směně, takže jsem během zdobení perníčků neustále popíjela kávu, nad otázkami dětí se dlouze zamýšlela a každý perníček jsem malovala cukrem pomalu a dlouho. Anička s Honzíkem se bavili tím, že počítali kolik stihnou nazdobit perníčků, než já dokončím jednen. A věřte mi, stihli jich hodně! Hlavně Honzík, kerý perníčky zdobil jen jakýmisi klikyháky....MrkajícíSmějící se




Perníčky ode mě a od Aničky:






Honzíkovo perníčky:







Tyto perníčky jsem vyfotila na Vánoční výstavě:














Přeji vám všem pěknou druhou adventní neděli a svatou Barborku.Usmívající se

Vánoční výstava - skleněné ozdoby

2. prosince 2011 v 7:40 | Marie |  Vánoce
Včera jsem si udělala po práci malou procházku na staré město, abych se došla podívat na letošní Vánoční výstavu. Tyhle výstavy mám moc ráda, ať už se týkají Velikonoc nebo Vánoc. Organizátoři výstavy dokáží vytvořit ze soukromých sbírek a prací v prostorách galerie opravdu pěknou atmosféru. Galerie voní vystavenýma perníčkama do ucha vám pocelou prohlídku tiše vyhrávají koledy... Betlémů a ručních prací s vánoční tématikou bylo o proti loňskému roku sice méně, ale to vůbec nevadilo. Dominantou celé výstavy byly obrazy od Marie Valterové, které maleju na sklo. Jako rámy ke svým dílům používá staré okení rámy. Ten kdo už mě trochu zná ví, že mám okna ráda, takže jsem tam jen stála, obdivovala namalovaná díla, a ty krásné rámy paní Valterové tiše záviděla...MrkajícíSmějící se Fotografovat díla paní Valterové jsem si netroufala, spoušť jsem zmačkla jen jednou na obraz s betlémem, který vám ukáži příště. Snad se na mě nebude paní Valterová zlobit, když ho zde zveřejním bez jejího souhlasu.
Dalším milým překvapením pro mě byly výstavené vánoční skleněné ozdoby. Pohled na tuhle křehkou krásu ve mě vyvolal vzpomínky na dětská léta. Nazdobený stromeček, v televizi pohádky, z kuchyně k nám doléhají vánoční písničky, které maminka poslouchá při naklepávání řízků. Občas zaslechnem jak si některou z nich pobrukuje. A já se svými bratry stojím u stromečku a společně se bavíme tím, jak krásně nám dokáží skleněné vánoční koule zpitvořit obličeje....Smějící se



Něco málo z historie i současnosti skleněných vánočních ozdob:


Vánoční stromky se původně buď věšely na strop špičkou dolů nebo se stavěly do dřevěného podstavce ve tvaru kříže a neodmyslitelně k němu patřily rozsvícené svíčky jako symbol věčného světla z Betléma. Později přibývaly další ozdoby - sušené ovoce,malá jablka, cukrovinky, pozlacené ořechy, papírové řetězy slepované škrobem, ozdoby ze slámy, brambor a jiných přírodních materiálů. Skleněné ozdoby, bez kterých si dnes prakticky vánoční stromeček nedokážeme představit, jsou nejmladší, jejich vznik spadá přibližně do 60. let 19. století.

Byly to nejprve ozdoby ze skleněných vinutých perlí (často ve tvaru figurek a zvířátek), voskových perlí (skleněné perly plněné voskem, uvnitř postříbřené a na povrchu zdobené studenou malbou), mačkaného skla i foukaných perlí (korálkové ozdoby). Po první světové válce se prosadily jako novinka ozdoby z papírového kartonu obaleného skleněnou balotinou - posypovými perličkami o velikosti zhruba 1 mm. A ve 20. letech minulého století se pomalu začíná rozvíjet tradice ručně vyráběných foukaných skleněných ozdob, které dnes představují nejvýznamnější položku v sortimentu všech vánočních ozdob vůbec. Zprvu největšími obchodníky s foukaným sklem byly německé firmy, jako třeba Lauscha, která dodávala i do ČSR velké množství foukaných dekorací, ale již počátkem třicátých let se situace změnila. Tehdy Sklářský ústav v Hradci Králové začal podporovat výrobu foukaných ozdob ve Východních Čechách v Hořicích, Poniklé aj. , zatímco do té doby se produkce omezovala na domácí malovýrobu, především na Železnobrodsku. A tak, zatímco v roce 1931 se k nám foukané ozdoby ještě dovážely, již v roce 1933 směřovaly první exporty do zahraničí, především do USA, a v roce 1937 jsme již byli v tomto sortimentu hráčem číslo jedna na světovém trhu. Po druhé světové válce se domácí výrobci začali sdružovat do výrobních společenství a družstev. Vysokou kvalitu,nápaditost,široký sortiment a to nejlepší jméno si udržela tato tradiční výroba do současnosti.



I když sílí konkurence především z východních zemí, česká skleněná foukaná ozdoba si stále zachovává statut jedinečné komodity, který jí zajišťuje stabilní odbyt na tuzemském a především na zahraničních trzích, tradičně hlavně v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Holandsku a jiných evropských zemích i zemích ostatních kontinentů. Na rozdíl od strojově vyráběné východní produkce se vyznačují ručně vyráběné tradiční české foukané ozdoby podstatně vyšší kvalitou zpracování (ozdoby jsou tenkostěnné,bezešvé s malými jemnými záponkami) i uměleckou úrovní (rozmanité tvary dekorací, originální ruční malba, široká škála barev). Dalo by se říci že tradiční česká foukaná ozdoba je v současnosti tím nejlepším,co světový trh s tímto typem vánoční komodity nabízí.

Tuzemská ručně foukaná a zdobená vánoční ozdoba je zkrátka stálicí, bez níž by Vánoce nebyly tím, čím pro většinu z nás jsou - nádherným obdobím plným radosti, lásky a štěstí.