Vánoční výstava II

10. prosince 2012 v 7:32 | Marie |  Vánoce
Dneska se vracím k vánoční výstavě na které jsem se byla podívat minulý čtvrtek. Kromě krásných soch ze dřeva a místností s betlémy, je zde letos poslední ze tří vystavovaných místností zaměřena na ukázku modrotisku a stále více oblíbeného starého umění vytlačovaných perníků.


MODROTISK
Modrotisk je tradiční lidová tkanina, která sloužila k ženskému odívání, později jako ženský krojový oděv. Řemeslná výroba modrotisku je náročná. Tkanina (100% Ba) se nejprve naškrobí, usuší a mandluje. Na takto připravenou tkaninu se dřevěnou formou nanáší rezerva.
Formu je nutno k látce přikládat velmi pečlivě, jednak proto, aby se dobře obtiskla, jednak z hlediska řazení vedle sebe, neboť okraje motivů se nesmí překrývat ani tvořit mezery. Pro usnadnění tisku mají formy v rozích malé hřebíčky, které se přikládají vždy na obtisk z předchozího položení formy. Modrotiskařské formy jsou dřevěné desky o rozměrech asi 25×30 cm. Skládají se ze dvou základních dílů: díl se vzorem, který je nejčastěji vyřezáván do hruškového dřeva a druhý díl s držadlem z nějakého měkkého dřeva, který je nalepen na díl se vzorem. Motivy nejstarších forem byly vyřezány pouze do dřeva. V průběhu 19. století se vzory začaly obohacovat o jemější motivy, takže řezba byla doplňována různými nýtky, plíšky a hřebíčky z mosazi. Některé novější formy mají motiv vyroben pouze z mosazných plíšků, bez řezbářských prvků.
Tradiční technologie modrotisku:
Dřevěné formy se vzory se namáčí v barvě a tisknou na plátno.
Po zaschnutí rezervy (popu) se tkanina barví za studena v lázni, jejímž základem je indigo.
Poslední fází výroby je důkladné praní, ustalování ve slabém roztoku kyseliny sírové, máchání, sušení a mandlování.
V současné době se modrotisk používá v moderním odívání, ve výzdobě interiérů, vyrábí se ubrusy, prostírání, polštáře, jehelníčky a pod.
V českých zemí nyní pracuje a vyrábí modrotisk pouze firma Arimo, spol. s r.o. výroba konfekce a modrotisku ve Strážnici a malá dílna rodiny Danzingerů v Olešnici.
Firma Arimo navazuje na téměř stoletou tradici barviřské rodiny, založenou v roce 1906 panem Cyrilem Jochem. V barvířském řemesle pokračoval jeho syn František Joch do roku 1951, kdy bylo komunistickou vládou zakázáno soukromě provozovat řemesla. Po vzniku ÚLUVu v roce 1954 vznikají snahy o záchranu uměleckých řemesel a pan František Joch zpravoznil modrotiskovou dílnu v jejím rámci. Po jeho smrti v roce 1974 převzal dílnu jeho syn František ml., který pracoval se svým otcem od roku 1958 a vyučil se u něj barvířskému řemeslu. V roce 1978 přistoupil ÚLUV k výstavbě dvoupodlažní výrobní budovy o rozměrech 36×16 metrů, která byla otevřena v roce 1982 a zde se dále pokračuje ve výrobě modrotisku.
V roce 1992 si podal František Joch spolu s bratrem Sávou privatizační projekt na odkoupení výrobní budovy. V roce 1993 byla budova odkoupena a výroba modrotisku se vrátila rodině Jochů. Při zahájení Dnů evropského dědictví 2004 v Táboře byl Františku Jochovi udělen titul Nositele tradice lidových řemesel v oboru tradiční modrotisk. Titul je udělován řemeslníkům, kteří uchovávají ohrožené řemeslné technologie.














VYTLAČOVANÝ PERNÍK


Perník má prastarou historii a je významně spjatý s kulturními dějinami lidstva. První zmínka o perníkářích a perníku v Čechách, jeho výrobě a prodeji je z roku 1335. Kromě mouky a vysoce kvalitního medu je při přípravě perníku velmi důležité koření. Koření dodává perníku chuť a každý mistr perníkář měl svou vlastní recepturu. Tuto recepturu uchovával ve velké tajnosti a předával ji jen svému nástupci. Ze středověkých receptur je nám známo až 90 druhů vzácných bylin a koření přidávaných do perníku. Názvem perník se medové pečivo označuje od doby, kdy se jehochuť začala upravovat pepřem. (Latinsky pepř - piper.)
Dříve měl perník mnohá využití. Používal se například jako ozdoba příbytků, často se také strouhal jako sladidlo do kaší nebo byl podáván jako zákusek, který se pro svoji tvrdost musel nejdříve namáčet v horkém nápoji. V dnešní době je ale ručně vytlačovaný perník vnímán především jako výtvarné dílo s bohatou symbolikou, připomínající nám barvitou historii lidstva anebo jako dekorace, která dokáže provonět naše obydlí.

Motivy perníků:
Původní formy perníků jsou bezesporu umělecká díla a odráží se v nich tehdejší společenský i náboženský život. V motivech se objevují bohaté ornamenty, řemeslné profese, zdobená roucha, podoby světců, portréty panovníků, i milostné výjevy.

Dítě v peřince
Jde o jeden z univerzálních námětů rozšířených v celé střední Evropě. Perníky s motivem dítěte v peřince byly od 19. století oblíbeným darem k narození dítěte nebo ke svatbě. Sloužily ale také jako vánoční či novoroční symboly, nebo plnily úlohu dětské hračky.

Kominík
Patří k tradičním námětům perníkářských výrobků. Nečastěji bývá zobrazován v pracovním oděvu s kuklou na hlavě, žebříkem a štětkou. Kominík svou prací pomáhal chránit dům před požárem, a tak se doposud věří, že nosí štěstí.

Kohout
Již od dob antiky je kohout nositelem erotického symbolu. Význam tohoto symbolu se přenesl i do perníkových forem. Tímto perníkem se odpradávna obdarovávaly osoby, kterým jsme chtěli naznačit svou náklonnost.

Vejce
V mnoha kulturách je vejce symbolem plodnosti, života a vzkříšení i důležitým velikonočním symbolem. V křesťanství se vejce vykládá jako symbol zavřeného hrobu, z něhož vstal Kristus, jako symbol nesmrtelnosti.

Srdce
Jednoznačný symbol lásky. Perníkové srdce z jarmarku nebo z pouti bylo častým darem z lásky, jejž si mezi sebou vyměňovali mladí lidé. Bylo také darem k zásnubám či svatbě.

Medvěd s basou
Medvěd je již od starověku vnímán jako heraldický symbol síly. Ve vyobrazení s basou může tento motiv znázorňovat propojení síly a umění, spíše však jde o zábavné světské vyobrazení cirkusové kultury.

Husar na koni
Husar se v posledním období perníkářské výroby stal symbolem pro perníkářství. Husar byl v očích venkovského obyvatelstva svobodný, nemusel pracovat na poli a při svých vojenských taženích poznal kus světa. Byl dárkem, jejž dostávali chlapci jako upomínku z jarmarku nebo jako dárek k Vánocům, podobně jako děvčata dostávala perníková miminka v peřince nebo srdce.

Sv. Mikuláš
Svatý Mikuláš je nejčastěji znázorňovaným světcem na perníkářských formách. V lidové tradici je sv. Mikuláši přisuzována štědrost, schopnost ochrany a pomoci v nesnázích, která je dokládána legendami ze světcova života. Z těchto legend také pramení představa sv. Mikuláše jako štědrého ochránce dětí, který rozdává štěstí a bohatství.

Jelen
Jelen byl jedním z trofejních zvířat, na něž byly pořádány hony. Z loveckých scén se tak mohl dostat i na perníkářské formy, ostatně i na nich bývá někdy zobrazen se šípy v boku nebo pronásledován psy. Další skutečností je, že jelen byl od pradávna považován za zvíře, jež se dožívá velmi vysokého věku. Na základě této interpretace může motiv jelena symbolizovat přání dlouhého zdraví a života.

Kníže / kněžna
První náměty těchto motivů pocházejí z období baroka. Náměty dam a kavalírů v bohatých kostýmech byly oblíbené u venkovského obyvatelstva, možná proto, že se alespoň skrze obrázek na perníku mohli ztotožnit s vyššími společenskými vrstvami. Dětem takové postavy zase mohli připomínat pohádkové hrdiny.

Judita
Motiv tohoto perníku zobrazuje biblický výjev statečné Judity držící hlavu vojevůdce Holoferna, která podle legendy svým lstivým činem zachránila město Betúlii a celý židovský národ.
ZDROJ:http://www.ceskykrumlovoriginal.com/





















Od včerejšího večera u nás sněží, všechno je přikryté bílou peřinou. Přeji vám všem, ať vám napadaný sníh v předvánočním období přináší hlavně radost a potěšení.



 


Komentáře

1 Jarka Jarka | Web | 10. prosince 2012 v 8:42 | Reagovat

Měla bys mě Maruško, vidět a slyšet při prohlížení těch modrotisků a vytlačovaných perníčků.
U každého nového snímku je vzdychám a dělám jéé, jůů, aaach! Je to nádhera. :-D

2 Jana Jana | Web | 10. prosince 2012 v 8:58 | Reagovat

Tak na takovou krásnou výstavu bych šla hned.Je to moc hezky udělané a je na co se koukat.
Maruško přeji hezký zbytek adventu.

3 Jarmila* Jarmila* | Web | 10. prosince 2012 v 13:23 | Reagovat

Maruško, ta výstava musela být krásná. :-) K obdivování je modrotisk i perníky z forem.

4 Blanka Blanka | Web | 10. prosince 2012 v 18:57 | Reagovat

Maruško,musela to být moc krásná výstava.Z modrotiskových obrázků jsem nadšená.Moc mi to připomíná staré časy.Je to nádhera!!!

5 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 10. prosince 2012 v 20:02 | Reagovat

Maruško mě se modrotisk moc líbí a výstava perníků. Tak to muselo být vůně :-)

6 Lenka Lenka | Web | 10. prosince 2012 v 21:17 | Reagovat

Maruško,to vypadá nádherně.
Je to moc hezká kombinace modrotisk a perníčky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama