Tři králové

6. ledna 2013 v 19:06 | Marie |  Tradice

Svátkem tří králů končí vánoční období a ve většině rodin se odstrojuje stromeček. Dřív bývalo zvykem, že se druhý den ráno jeho dřevem zatopilo a uvařila se káva, která tak za vší tou nádherou udělala definitivní tečku.
Svátek je však také neodmyslitelně spojen s tříkrálovou koledou.

Původní svátek
Církev původně slavila 6. ledna jen jako svátek Zjevení Páně neboli den Ježíšova pokřtění. Ke spojení se svátkem Tří králů došlo až později. Z liturgického hlediska byl pro ni důležitý proto, že uzavíral vánoční období a s ním oslavu narození Krista a zahajoval přípravy na nejdůležtější svátky křesťanů - Velikonoce.


Králové
Kdo vlastně byli tři králové? Zrodila je středověká legenda, navazující na evangelium sv. Matouše. To popisuje, jak v den, kdy se v Betlémě narodil Ježíš, přišli od východu mudrci (mágové) s dary a malému dítěti se poklonili. Cestu jim ukázala jasná hvězda. Přitom neuvádí ani kolik jich bylo, ani jak se jmenovali. Křesťané si je zpočátku představovali různě, jejich počet kolísal mezi dvěma a dvanácti, až se nakonec ustálil na třech. Trojka byla jednak magické číslo, jednak Matouš vypočítává tři dary - zlato, kadidlo a myrhu (vonné pryskyřice), takže bylo možné předpokládat, že každý král nesl jeden.
V roce 1194 byly z Milána do chrámu v Kolíně nad Rýnem převezeny ostatky tří králů, které posílily vytvoření jejich kultu. Ve středověku byly ostatky, to znamená skutečné nebo domnělé části těl různých svatých, velmi důležité pro věřící. Ukládaly se do drahocených schránek (relikviářů) a každý chrám nebo klášter byl o to významnější, o co více takových relkvií vlastnil.

K+M+B
V době převážení ostatků a vzniku kultu došlo také k definitivní záměně mudrců za krále, protože takovému slovu všichni rozuměli. Jejich jména - Caspar (Kašpar), Melichar a Baltazar - se poprvé objevila v 8. století, ale až ve 12. století se všeobecně rozšířila.
Počáteční písmena C+M+B (u nás se užívalo K+M+B) se po celá staletí psala s příslušným rokem svěcenou křídou na dveře. Podle některých badatelů je to však úplně jinak a písmena mohou znamenat požehnání "Christis mansionem benedicat" neboli česky "Kristus nechť požehnáná tento příbytek."







Koleda
Tříkrálová koleda má dlouhou tradici. Původně ji vykonával kantor se svými žáky, později kněz s ministranty a někdy i s kostelníkem. Přišli do domu, modlili se a zpívali, vykuřovali kadidlem a kropili svěcenou vodou, kterou den předem spolu s křídou posvětili. Na dveře nebo silný dřevěný rám nad nimi napsali písmena K+M+B a letopočet. Tato obchůzka měla slavnostní ráz a jejím smyslem bylo požehnat všem navštíveným domům a lidem, kteří v nich bydleli, a uchránit je od neštěstí, nemocí a podobných nepříjemností. Děti se jako koledníci začaly na venkově objevovat o něco později, nakonec to byly převážně děti z nejchudších rodin. Jejich masky byly jednoduché a tvořily je většinou dlouhé bílé košile přepásané provazem, červeným šátkem nebo šerpou. Na hlavách měly papírové koruny zdobené malůvkami a zlatým nebo stříbrným papírem či staniolem, vousy z koudele nebo vaty.









Tříkrálové věštění
Svátek tří králů i předchozí večer 5. ledna, nazývaný Den světel nebo Svatovečer svíček, byly plné různých pověrečných praktik a obyčejů, navazujících na vánoční období. Mnoho se jich zabývalo věštěním, jako například známé lití olova do vody. V některých krajích se v rodinách zapalovaly svíčky a sledovalo se, kam jde jejich kouř (zda se člověk dostane do nebe, nebo do pekla) či které nejdřív dohoří, a kdo tedy jako první zemře.
Věštilo se i ze sedmi hrnečků a sedmi různých předmětů (např. uhlí, mince, kousek chleba, malá panenka, zásnubní prsten...). Každý si se zavázanýma očima odklopil jeden z hrnků a podle toho, co našel, bylo jasné, co ho nemine.
Zamilované páry pouštěly na vodu svíčky v ořechových skořápkách v naději, že se k sobě přiblíží, což věštilo svatbu. Malé svíčky se lepily na okraj mísy se svěcenou vodou, s níž pak hospodář vykropil celý dům (proti myším a nevítenému hmyzu) a také pole.









Svěcená voda
Voda byla v liturgii i v magii velmi důležitá, hlavně ta, která se den před Třemi králi v kostele posvětila. Pokud jí bylo potřeba víc, světila se i před kostelem na náměstí v kádi. Lidé ji pili, aby se ochránili před nemocemi. Také ji nalévali do kropenek, upevněných na stěně dveří. Používali ji pak buď každý den, nebo aspoň v důležitých chvílích života rodiny, jakou byla svatba nebo dlouhá cesta. Právě tak kropili první fůru při sklizni anebo malé dobytče hned po narození, někde přidávali svěcenou vodu dobytku do krmení. Někdy stačila i obyčejná voda v přírodě. Kdo se do ní dokázal celý ponořit, měl zajištěno pevné zdraví na celý rok. Dívky se omývaly sněhem, aby měly bělostnou pleť.








Pochody, sbírky a průvody
Dnes tříkrálová koleda na mnoha místech podivuhodně ožívá. Dnešní koledníci mívají skvostné a dokonalé kostýmy, hodné královských rouch. Kromě chlapců se v nich občas objevují i dívky. Většinou se jedná o návrat k náboženské podobě zvyku, takže kromě dětí z věřících rodin chodí znovu i faráři. Dům vykropený svěcenou vodou se pozná snadno, protože má na dveřích tradiční nápis křídou K+M+B a letopočet.
Tříkrálové obchůzky s tradičními koledami pořádají každoročně i mnohé folklorní soubory. Svátek Tří králů svádí i k pořádání mnoha kulturních nebo sportovních akcí. Konají se tříkrálové pochody či běhy, zakončené koledami. Známou se stala charitativní tříkrálová sbírka, organizovaná Českou katolickou charitou, která kromě jiného pomohla i mnoha lidem postiženým velkými povodněmi na začátku našeho 21. století.
Již několikaletou tradici má slavnostní průvod tří králů na pražském Hradčanském náměstí, který se koná vždy 5.ledna. Kašpar, Melichar a Baltazar s početnou družinou vyjíždějí na velblodech z brány arcibiskupského paláce a putují na Lorentánské náměstí, kde sehrají krátkou divadelní hru a předají dary Jezulátku. Podobné průvody procházejí za velké pozornosti na den Tří králů všemi španělskými města a vesnicemi jako velkolepé divadlo.
ZDROJ: ČESKÉ ZVYKY A OBYČEJE - ALENA VONDRUŠKOVÁ





 


Komentáře

1 Intuice Intuice | E-mail | Web | 6. ledna 2013 v 19:30 | Reagovat

Pěkně napsáno. :-)

2 Otavínka Otavínka | E-mail | Web | 6. ledna 2013 v 19:56 | Reagovat

Ohromně pojatý článek o historii a zvycích Tříkrálových. Všude se to udržuje jinak.Pěkné fotky a hlavně Ladovy pohlednice. :-)

3 Hanka Hanka | E-mail | Web | 6. ledna 2013 v 21:05 | Reagovat

To je skvělý článek, Maruško, dověděla jsem se z něj spoustu zajímavých věcí, které jsem neznala nebo zapomněla. :-)
Ladova pohlednice je moc pěkná. :-)

4 Jarmila* Jarmila* | Web | 6. ledna 2013 v 23:52 | Reagovat

Maruško, moc pěkný a zajímavý článek. :-) Moc se mi líbí obrázky, hlavně Ladova pohlednice. :-)

5 Amelie Amelie | Web | 7. ledna 2013 v 0:04 | Reagovat

A zase jsem chytřejší. Děkuju.

6 Jarka Jarka | Web | 7. ledna 2013 v 8:29 | Reagovat

To bylo opravdu zajímavé čtení, třeba mě překvapil i výklad písmen K+M+B a musím říct, že se mi ta druhá varianta moc líbí. :-) Ve zprávách v televizi říkali, že pravoslavným křesťanům Třemi králi vánoční svátky teprve začínají. Ti sa mají. :-D

7 Květa Květa | Web | 7. ledna 2013 v 8:31 | Reagovat

Maruško, zase víme něco víc, díky... :-)

8 Elen Elen | Web | 7. ledna 2013 v 10:30 | Reagovat

Moc hezký článek Maruško :-)
Taky u nás byli a máme to na dveřích napsáno.
Svátek pro zapomnětlivé, když odcházejí z domu Klíče + Mobil + Brýle :D

9 iva221 iva221 | Web | 10. ledna 2013 v 16:20 | Reagovat

Maruško, moc hezký článek. Je tu k dočtení spousta zsjímavých a poučných věcí.

10 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 10. ledna 2013 v 22:25 | Reagovat

Jak poučné, mnohé jsem nevěděla. :-)

11 Ema Ema | E-mail | Web | 12. ledna 2013 v 20:05 | Reagovat

Moc pěkný článek. :-) Také jsem po dva roky chodila s dětmi a přispívala, letos jsem nominovaná nebyla a ani k nám 'králové' nedorazili. :-(
Hezký večer, Maruško.:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama