Pelhřimov

25. listopadu 2013 v 7:20 | Marie |  Cestou necestou
Poslední krátkou zastávkou na našem putování za Kamenickou lípou bylo v Pelhřimově. V Pelhřimově jsem zatím byla jen na vlakovém a autobusovém nádraží. Velmi mile mě tedy překvapila krása pelhřimovského náměstí a jeho blízkého okolí:

Historie

Původní osada z 13. století vznikla pravděpodobně na místě dnešního Starého Pelhřimova. Později bylo jméno přeneseno na osadu kolem kostela sv. Víta a Hrnčířské ulice, která byla vypleněna Vítkem z Hluboké v roce 1289.
V roce 1290 král Václav II. udělil právo biskupovi Tobiáši z Bechyně, aby znovu založil město a opevnil jej hradbami. Půdorys města napovídá, že je kolonizačním dílem, většinou obývaný německými osadníky. V průběhu let se obyvatelstvo začalo počešťovat. Hospodářský rozvoj, jinak omezený velkou vzdáleností od obchodních cest, příznivě ovlivnilo dolování stříbra v okolí Vyskytné a Křemešníka vzdáleného 9 km jihovýchodně od města. V době předhusitské bylo město trhovým centrem svého okolí a byla zde rozvinuta celá řada řemesel, např. soukenictví, plátenictví, tkalcovství, perníkářství a pivovarnictví. Do roku 1416 byl Pelhřimov v držení pražských arcibiskupů - od nich získalo řadu práv, zejména velké privilegium arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Hazmburka z roku 1406, které upravilo vztah města a vrchnosti.

V období husitských válek byl Pelhřimov na straně táboritů, kterým mimo jiné dal duchovního vůdce Mikuláše Biskupce z Pelhřimova. V období husitské revoluce bylo město pravděpodobně již roku 1422 spravováno táborskými hejtmany. Po bitvě u Lipan město přešlo do držení Mikuláše Trčky z Lípy, z jehož iniciativy se ve čtyřicátých letech 15. století zde konaly 4 zemské sjezdy, svolané k narovnání mezi katolíky a stranou podobojí. Jako místo sjezdů, kterých se účastnil i pozdější český král Jiří z Poděbrad, určuje tradice dům čp. 80 na náměstí.
V roce 1550 se stali novou vrchností Říčanští z Říčan, s nimiž vedlo město dlouholeté spory, které vyústily až ve vykoupení z poddanství v roce 1572. Roku 1596 byl Pelhřimov povýšen na město královské. Klidný vývoj města byl ukončen třicetiletou válkou. Do města vtáhla několikrát vojska, město bylo poškozeno i několika požáry. V roce 1766 lehla popelem většina domů. Protože domy byly po požáru postaveny zcela nově, má historické městské jádro barokní řád.
Hospodářský rozvoj města probíhal hlavně v 17. až 18. století, kdy zde fungovalo mnoho soukenických manufaktur. V 19. století dochází k dalšímu rozvoji průmyslu, především kartáčnického, pletařského, škrobárenského. Rozvoji těchto odvětví napomohlo také zprovoznění Českomoravské transverzální dráhy (úseku Tábor - Horní Cerekev) v roce 1883.
Od roku 1850 je Pelhřimov okresním městem a správním střediskem rozsáhlé oblasti. Vznikají vlastenecké spolky, které udržely svou kontinuitu až do této doby. Spolky založenné v letech 1862-1894: pěvecký spolek Záboj, Sokol, Čtenářská beseda a spolek divadelních ochotníků Rieger.

20. století přineslo další stavební i hospodářský rozvoj města. Odvrácenou stranou mince bylo bourání některých historických staveb, které ale Pelhřimov nezasáhlo v takové míře jako jiná města. V roce 1903 byla při silnici na Jihlavu vystavěna budova nemocnice, která slouží dodnes. Po druhé světové válce dochází zejména v jižní části města k výstavbě nových objektů a hal průmyslových závodů, které byly po roce 1948 znárodněny.

V roce 1960 se Pelhřimov stal centrem moderního okresu, který zahrnoval i okolí Pacova a Humpolce. Celý okres byl přiřazen k Jihočeskému kraji. Od poloviny 60. let bylo započato s výstavbou panelových sídlišť na severozápadě města a jižně od náměstí. Také díky procesu integrace okolních obcí vystoupal počet obyvatel města v období let 1960 - 1990 z cca 9 tis. osob až 17 tis. Centrum města bylo v roce 1969 vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Pelhřimov se proslavil také natáčením oblíbeného sci-fi seriálu režiséra Oty Hofmana Návštěvníci z roku 1983.

















Zámek pánů z Říčan

Původně gotická věžovitá stavba snad z 15. století, kterou nechal v 50. letech 16. století renesančně přestavět Adam z Říčan. Poté, co se pelhřimovští vykoupili z poddanství, museli se Říčanští vystěhovat a zámek sloužil jako radnice. Po požáru v r. 1766 byl zámek přestavěn barokně a do průčelí byly umístěny sochy Lásky a Spravedlnosti. V letech 1849 - 1907 sídlil v budově zámku Okresní soud. Od r. 1908 slouží budova zámku Muzeu Vysočiny


Celkový záběr zámku jsem si zapůjčila z Wikipedie :














Kostel sv. Bartoloměje

Děkanský kostel s barokním interiérem a věží, která je šedesát metrů vysoká a je dnes opět přístupná jako vyhlídková. Při nedávné rekonstrukci byly objeveny renesanční malby v kaplích mezi opěráky presbytáře.
Trojlodní bazilika z počátku 14. století byla založena spolu s novým městem, obnoveným po zničení původního města při sporech Vítkovců s biskupem Tobiášem z Bechyně. Kostel byl původně zasvěcen Panně Marii a poprvé je uváděn roku 1439. Rozšířen byl v roce 1553, vyhořel v roce 1561, roku 1576 byla přistavěna věž (musela být později snížena o jedno patro). Červená sgrafita na lodi a presbytáři pocházejí z roku 1589. Od roku 1596 je kostelem děkanským. Později byl ještě několikrát přestavován, nejvýraznější přestavby následovaly po velkých požárech v letech 1646 a 1766. Při druhé z nich získal kostel svoji současnou podobu.

Vybavení kostela je převážně barokní. Na hlavním oltáři raně barokním oltáři z r. 1663 jsou sochy sv. Bartoloměje, sv. Vojtěcha a sv. Prokopa, po stranách oltáře sochy sv. Víta a sv. Václava. Dále se zde nachází šest bočních oltářů, fresky na stěnách i stropě a další oltáře s severní i jižní boční chrámové lodi. Zajímavá je cínová křtitelnice z roku 1517, křížová cesta od Viktora Foerstera a dřevěné jesličky Františka Bílka. Součástí bohatě zdobeného interiéru jsou také varhany z r. 1767.






 


Komentáře

1 Jarka Jarka | Web | 25. listopadu 2013 v 8:06 | Reagovat

Naše pelhřimovská zastávka byla opravdu krátká, viděli jsme jen náměstí, ale i to stálo zato a ty jsi Maruško, zase shromáždila spoustu informací o městě, bývalém zámku i kostelu a svými fotkami dokázala, že se dají pořídit krásné i za absence sluníčka. 8-)  :-)

2 Jana Jana | Web | 25. listopadu 2013 v 8:36 | Reagovat

Maruško, děkuji za krásnou a poučnou procházku. Fotečky jsou moc pěkné.

3 Intuice Intuice | E-mail | Web | 25. listopadu 2013 v 9:27 | Reagovat

V Pelhřimově jsem zatím nebyla, dík za seznámení. Pěkně malované domečky na náměstí, taky kostelík, asi jim záleží na tom, aby to tam měli krásné. :-)

4 Jarmila* Jarmila* | Web | 25. listopadu 2013 v 10:54 | Reagovat

Maruško, děkuji za informace o Pelhřimově. :-) Bohužel jsme tímto krásným městem jen projížděli. :-( Určitě stojí za zastávku a podrobnou prohlídku. Mají tam krásné domy se štíty, kostel sv. Bartoloměje a městské brány. Ráda jsem se tam s tebou podívala. :-)

5 Hanka Hanka | E-mail | Web | 25. listopadu 2013 v 12:37 | Reagovat

Musíme se víc zaměřit na historické části měst. Pelhřimov je další krásné město, kterým vždycky jenom projedeme.
Tvoje záběry jsou skvělé, Maruško. Moc se mi líbí koláže sestavené z detailů. :-) Musí to dát dost práce. Obdivuji i tu spoustu informací, které do článku vyhledáš a napíšeš. Kde na to, prosím tě, bereš čas?! ???
Mně se konečně u tebe aspoň trošku podařilo dohnat absenci, ale trvalo to! :-)
Zdravím tě a přeji pohodové dny. :-) Hanka

6 Marie Marie | Web | 26. listopadu 2013 v 8:50 | Reagovat

Děvčata, moc děkuji za milé komentáře. :-)  :-)  :-)
Hanko, udělat koláže s fotografií trvá jen chvilku, horší je probírání a upravování fotek. ;-)  :-D

7 Dáša Dáša | E-mail | Web | 27. listopadu 2013 v 13:28 | Reagovat

Pelhřimovem jsme projížděli a byli jsme se podívat jen na náměstí a kostel :-
Vůbec jsme netušili, jaké nádhery v sobě ještě skrývá :-? Dalas nám, Maruško, velkou inspiraci k samostatnému
výletu :-)  :-D Děkuji :-)
Maruško, měj se radostně :-D

8 eva eva | E-mail | 30. listopadu 2013 v 17:10 | Reagovat

Ještě jsem ti Maruško asi nikdy nepsala ,jsem ale tvůj pravidelný návštěvník :-). Chci ti jen poděkovat za ty nádherné fotečky a povídání. Historii mám ráda a moje knížky jsou hlavně o historii. Poslední dobou jsem vzala na milost i jiný žánr. Ze tvých fotek dýchá úžasná atmosféra a jen díky tobě jsme se synem v létě začali fotit například "obyčejné" vchodové dveře,na kterých jde vidět,že už jimi desítky let nikdo nešel. Je to zvláštní,nepopsatelný pocit dávno ztracených lidí,kroků,tužeb,přání...
Pěkné předvánoční dny. Eva

9 Marie Marie | Web | 1. prosince 2013 v 8:52 | Reagovat

[8]: Milá Evo,
moc ti děkuji za tvůj komentář, jsem ráda že jsi mi napsala. Tvoje slova jako by mi mluvila z duše i já mám podobné pocity, když zaměřuji svůj fotoaparát na dveře, okna nebo detaily klik. :-)
Přeji tobě i tvému synovi, hodně krásných zážitků při toulkách po našich krájích a hodně pěkných záběrů, který vám přinesou radost z fotografování. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama