Rakovice

4. prosince 2013 v 10:20 | Marie |  Cestou necestou

První písemná zmínka pochází z roku 1045, i když zde nejspíše existovalo osídlení již od 5. století před n. l., kdy v oblasti sídlili keltské kmeny. Z doby jejich přítomnosti se dochovaly patrné zbytky hradiště na vrchu Hrad, které bylo obehnáno kamennými valy sloužícími pro obranu. Předpokládá se, že keltské osídlení zaniklo v 1. století př. n. l. Následně oblast osídlili slovanské kmeny přibližně v 9. století.

Pár fotografií z hradiště jsem si zapůjčila od Mikyho, který toto místo navštívil:











V pozadí fotografie je znatelný val:




















Rekonstrukce odkrytého valu:







Historie zámku:

Vzniku zámku v Rakovicích předcházela dlouhá tradice staršího osídlení, již od 15. století př. Kr. Od. 5. století po Kr. bylo Rakovicko osídleno Kelty a od 9. století jsou doložena slovanská sídliště. Rakovice jsou poprvé písemně zmiňovány r. 1045, kdy je král daroval benediktinskému klášteru v Břevnově. V polovině 14. století byly Rakovice největší ze 47 vesnic příbramského panství a dokonce zde stál kostel a fara, které však zanikly za husitských válek. Jedna z usedlostí ve vsi Rakovice byla nápadně větší než ostatní a lze předpokládat, že právě z ní vznikl pozdější zemanský statek. První zprávy o držitelích statku v Rakovicích se objevují ve druhé polovině 14. století. Jednalo se o tzv. manský statek, který majitel (král nebo biskup) propůjčoval svým služebníkům. Prvním doloženým držitelem rakovického statku byl Zachar z Rakovic. Dále se střídali další držitelé a od r. 1405 až do sklonku 15. století patřila tvrz rodu Jezovců z Rakovic. Po r. 1491 nejsou takřka po celé stoleté jakékoli zprávy o tvrzi a lze předpokládat, že v té době byly Rakovice propuštěny z manství. Na konci 16. století se dědička rakovické tvrze provdala za vlastníka čimelického panství Aleše Dejma, po jehož smrti tvrz zdědil jeho syn Petr. Ten patrně vystavěl dnešní jednopatrový dvoukřídlý zámek s chodbovým dvorním traktem a arkádami. v r. 1623 byl Petr Deym potrestán za účast v protihabsburském povstání a byl odsouzen k manství, čili se stal pouhým uživatelem statku a musel králi odvádět každoročně setinu odhadní ceny statku. R. 1627 tvrz i s dvorem vyhořela, Petr Deym nebyl schopen dávky platit, ale až r.1647 se mu podařilo, že ho císař Ferdinand III z manství propustil. Po jeho smrti se vystřídali další majitelé a v r. 1658 tvrz koupil Ladislav Hrobčický z Hrobčic, který ji v letech 1655-1669 přestavěl v podstatě do dnešní podoby, ale ponechal renesanční rozvržení stavby a dvorní arkádovou chodbu.


Po jeho smrti se střídali další majitelé a r. 1714 ho koupil Karel Bohumil, svobodný pán z Bissingenu a na Čimelicích. Bissingenové se z Čimelické tvrze přestěhovali do pohodlnějších Rakovic. Když se ale Karel Bohumil stal krajským hejtmanem Prácheňského kraje, nechal si v letech 1728-1730 vystavět nový reprezentační zámek v Čimelicích a rakovický zámek byl vyhrazen pro vrchnostenské kanceláře a byty panských úředníků. Provázanost obou zámků byla symbolicky naznačena nově vysazeným lipovým stromořadím, které vycházelo z osy vestibulu čimelického zámku a směřovalo přímo k Rakovicím. Mezi stromy bylo umístěno mnoho soch Jana Hammera z Plzně, kterého do Čimelic povolal r. 1736 Karel Bohumil Bissingen. Kolem r. 1730 začal stoupat význam Čimelic na úkor Rakovic, protože císařská silnice byla přeložena z původního směru na Rakovice a Mirotice a nově vedena přes Čimelice. Po r. 1742 zůstávalo čimelické panství v rukou Bissingenů a spřízněných Vratislavů z Mitrovic. Po Josefu Vratislavu z Mitrovic, nejvyšším maršálku Českého království, panství zdědila jeho manželka, která však jeho správu svěřila svému zeti, orlickému knížeti Karlu II ze Schwarzenberga. R. 1850 zdědil panství jeho syn Karel III. ze Schwarzenberga. Za Vratislavů i Schwarzenbergů sídlil v rakovickém zámku vrchnostenský i hospodářský úřad a ústřední účetní kancelář čimelického panství. Zde byl uložen i archiv včetně katastrálních map, který byl bohužel zničen, protože ho v r. 1876 rakovický správce prodal obchodníkovi, aby do něj balil zboží. V rakovickém zámku bylo i vězení, další se nacházelo v čeledníku, blízké hospodářské budově.

R. 1924 proběhla v Rakovicích pozemková reforma, nicméně rakovický dvůr zůstal jako jeden z mála schwarzenberských dvorů v panské režii. Pozemková reforma v r. 1948 rozdělila budovy dvora mezi tři uživatele. R. 1950 zabraly všechny tři usedlosti Československé státní statky, od nichž r. 1951 převzalo půdu i budovy JZD Rakovice. Zámek sloužil kromě jiného jako mateřská škola a k bytovým účelům. Hospodářské budovy přestaly být využívány, takže čeledník je nyní v havarijním stavu. V r. 1993 se rakovický dvůr vrátil do vlastnictví orlických Schwarzenbergů. Od r. 2007 má objekt v nájmu občanské sdružení Berkat, které zde provozuje Komunitní centrum Rakovice.



Zámek a jeho nádvoří:


















































Hned vedle zámku se pásly krásně huňaté ovce:










 


Komentáře

1 Jarka Jarka | Web | 4. prosince 2013 v 15:09 | Reagovat

Maruško, klobouk dolů, před tvou trpělivostí se sepsáním celé historie rakovického panství. :-) Když jsem v minulém článku o zámku v Čimelicích psala, že měl ještě štěstí, že nedopadl jako ty objekty, které využívalo JZD netušila jsem, že hned ten další tomuto osudu neušel. V Rakovicích byly nejhejzčí ty ovečky. ;-)

2 Jarka Jarka | Web | 4. prosince 2013 v 15:10 | Reagovat

:-)

3 Intuice Intuice | E-mail | Web | 4. prosince 2013 v 17:32 | Reagovat

Maruško, nejhezčí jsou ty ovečky. :-)

4 Amelie Amelie | Web | 6. prosince 2013 v 22:50 | Reagovat

ty ovečky jsou krásné, fotky se ti povedly. Už jsem něco viděla u Jarušky. Zámek je hezký, i když zchátralý.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama