Chotoviny - Křížová cesta

2. února 2014 v 5:29 | Marie |  Cestou necestou
Hlavním cílem naší procházky v pátek 31.1.2014; byla již zmiňovaná Křížová cesta u Chotovin. Hledala jsem na internetu o této Křížové cestě nějaké informace, ale bohužel jsem toho moc nenašla. O to víc, mě teď mrzí, že jsem si nevyfotografovala lépe informační tabuli, která stojí u prvního zastavení.Mrkající






V takovémto stavu byla nalezena Křížová cesta paní Ludmilou Mikulovou, která jí objevila při svém mapování kapliček na táborsku:







O rekonstrukci Křížové cesty jsem našla tyto informace:


Aneb o dokončení oné cesty ...
Jak to vlastně všechno začalo?

Studenti gymnázia Piera de Coubertaina v Táboře většinou moc příležitostí, vzhledem k náročnosti této školy, jak vyniknout ve výtvarné činnosti, nemají. Nám, studentům 3.D volitelného předmětu výtvarná výchova, se to díky naší třídní paní profesorce Aleně Šedivé a panu profesorovi Aleši Růžičkovi v loňském školním roce povedlo.

Obec Chotoviny se několik let snažila opravit místní křížovou cestu z roku 1808. Její stav před začátkem obnovy byl opravdu neutěšený. Pan starosta se s žádostí o pomoc na obnovení této cesty obrátil prostřednictvím p. profesorky Šedivé na studenty táborského gymnázia. Na nás studentech bylo nejen vymodelovat 13 keramických reliéfů, vyrobit figuríny ukřižovaných, ale i připravit text na informační tabuli, která bude umístěna hned u prvního zastavení.

Na počátku jsme si nikdo nedovedl představit, kolik práce nás během celého roku ještě čeká. V září 2011 nám pan profesor Růžička rozdělil jednotlivá zastavení křížové cesty a vypadalo to, že si každá dvojice vyrobí "své dva reliéfy" a bude hotovo. Prvním úkolem, který nás čekal, bylo vytvoření návrhu zastavení na papír.
Průběh práce

Poté, co jsme uviděli, jaké výtvory jsme vyrobili, nám došlo, že celá práce nebude zase tak lehká. Postupem času se vytvořila jasná dělba práce. Z některých se stali nosiči hlíny, z jiných přidržovači nástrojů, někteří se specializovali na modelování nohou a rukou, jiní tvarovali jen těla, a pak byla hrstka specialistů na modelaci obličejů. A tak jsme v hodinách kreslili návrhy, tvořili desky, nanášeli postupně hmotu s obrysy lidských postav, vytvářeli jednotlivé detaily, sušili, vypalovali a natírali burelem. Začátkem května práce na křížové cestě finišovaly. Na přípravě informační tabule a její konečné podobě se podílela celá naše třída. Pan profesor Růžička se svým synem dokončili malbu ukřižovaných na plechový podklad.

V červnu bylo vše hotovo a my si opravdu oddechli, že jsme to všechno zvládli. Práce to byla opravdu náročná a zabrala nám celý rok.

Po dokončení práce

18. srpna se konalo slavnostní otevření křížové cesty u příležitosti Chotovinských slavností. Co napsat závěrem? Snad to, že to byla i přes její náročnost opravdu zajímavá a podnětná práce, která v nás zanechá svou stopu hodně dlouho. Křížová cesta v Chotovinách je příspěvek nás studentů k vyjádření úcty k našim předkům a možná, že zanechá malinkou stopu i v našich současnících.

Teď už jen zbývá poděkovat p. profesorovi Růžičkovi za to, jak nám se vším pomohl, bez jeho pomoci bychom jen těžko tento kříž donesli do cíle.

Z iformační tabule jsme si vyfotografovali detail mapky křížové cesty, pro případ, že by jsme si nebyli jisti kudy dál. Prozíravost mého muže se nám hodila hned u třetího zastavení, kdy nás zmátlo několik cestiček vedoucích lesem.Smějící se


Původní mapa křížové cesty:



Pohled na křížovou cestu zhora:



KŘÍŽOVÁ CESTA


Křížová cesta je výtvarně zpracovaný popis událostí (obvykle ve formě čtrnácti zastavení) podle starokřesťanské tradice spojených s cestou Ježíše Krista od soudního stolce Pilátova až na jeruzalemské popraviště - horu Kalvárii.


Historický vývoj

Šíření křesťanství a znalosti evangelia vzbuzovalo od prvopočátku u křesťanů touhu i zvědavost poznat místa Ježíšova života, smrti a vzkříšení. Od 4. století jsou doložené poutě křesťanu do Svaté země. Dochovaly se tzv. Poutnické knihy - zápisky a poznámky gramotných poutníků, v nichž lze nalézt důležité dobové popisy a hodnocení situace ve Svaté zemi. Lze vysledovat, že už v 5. století poutníci navštěvovali místa pašijových událostí, modlili se a pořádali procesí s rozžatými svícemi v rukou.

K vykonání poutě z Evropy na Blízký Východ koncem starověku a v raném středověku bylo potřeba odhodlání, pevné zdraví, dostatek financí a nezávislost. Většina obyvatel té doby neměla volnost pohybu, poněvadž byla nevolnictvím vázána ke své vrchnosti. Svatý Petronius, biskup z Bologne, vyšel prostým lidem vstříc a to tak, že dal ve své diecezi postavit napodobeninu Božího hrobu i dalších míst a včlenil je do terénu tak, aby nechyběla ani hora Golgota. Po něm stavěli repliky i jinde. Takto dostupná jeruzalémská místa byla vděčně přijata a hojně navštěvována. Poutníkům byly nabídnuty rozmanité formy pašijových pobožností např. K sedmi krokům Spasitelovým nebo K sedmi Spasitelovým pádům.

Do budování napodobenin svatých míst se později pustili i méně majetní lidé. Stavby se začaly zmenšovat na úroveň kapliček či pouhých sloupů. Rovněž vzdálenosti mezi místy se postupně zkracovaly. Pod vlivem františkánů se cyklus Křížové cesty později rozšířil i do jednotlivých zemí Evropy, v Německu od konce 15. století, kde měla Křížová cesta tradičně pouze sedm zastavení. Od doby kolem roku 1600 už mívala Křížová cesta tradičních čtrnáct zastavení, i když se můžeme setkat i s jiným počtem (např. 27 zastavení ve Starém Hrozňatově u Chebu). V roce 1731 konečně papež Klement XII. uznal tradičních františkánských čtrnáct zastavení za závazné pro celou katolickou církev a jeho nástupce roku 1746 je nadal plnomocnými odpustky. Do té doby cyklus Křížové cesty nalezneme v českých katolických kostelech jen sporadicky, od druhé poloviny 18. století se ovšem začínají objevovat v městských chrámech a v 19. století došlo k jejich masovému rozšíření i do venkovského prostředí. Někde se ke čtrnácti zastavením neformálně přidává ještě patnácté, zobrazující prázdný Ježíšův hrob.

V roce 1073 obsadili Svatou zemi muslimové, což křesťanský poutní ruch vážně narušilo. O to větší pozornosti se začala těšit evropská jeruzalémská místa. Ve 14. století byly křesťanské svatyně v Palestině svěřeny františkánům, přesto byli křesťané na území Osmanské říše spíše trpěni než vítání.

Na konci 17. století papež Inocenc XI. udělil františkánům výsadu zřizovat křížové cesty spojené s plnomocnými odpustky jako při pouti do Jeruzaléma. Podobně se zachoval papež Benedikt XIV., když v roce 1746 rozšířil plnomocné odpustky na křížovou cestu instalovanou se souhlasem diecézního biskupa v kostele, kapli nebo v terénu pod širým nebem.


Umístění křížové cesty

Křížová cesta v přírodě bývá zbudována jako řada kaplí nebo božích muk a vede často do kopce. V nejvyšším bodě je umístěn kříž jako 12. zastavení a zbývající dvě zastavení jsou poblíž.

Křížová cesta v kostele je nejčastěji ve formě obrazů nebo basreliéfů. Ve farních kostelech Římskokatolické církve je křížová cesta předepsána liturgickou normou.


Nábožná praxe
Pobožnost křížové cesty vykonávají římskokatoličtí křesťané nejčastěji v postní době a na Velký pátek. Procházejí se jednotlivá zastavení za modlitby, meditace a zpěvu.

Křížová cesta je spojena s plnomocnými odpustky. Kromě obvyklých podmínek (zpověď, sv. přijímání a modlitba na úmysl svatého otce) je nutné, aby byla meditace vykonána na křížové cestě v architektonickém smyslu (což je čtrnáct křížů, doprovázených obrazy jednotlivých zastavení), modlící se musí přecházet od jednoho zastavení k druhému (v případě společné modlitby postačuje, když přechází pouze jeden a ostatní ho sledují). Forma modlitby není předepsána, pro získání odpustků postačuje jakékoli zbožné rozjímání o umučení a smrti Páně, není ani nutné, aby byla jednotlivá zastavení rozjímána zvlášť. Ve východních katolických církvích, kde tato modlitba není zvykem, mohou patriarchové určit pro získání téhož odpustku jiné modlitby vztahující se k umučení Páně.


Seznam čtrnácti zastavení

Tradičních čtrnáct zastavení popisuje tyto pašijové události:
1. zastavení - Pán Ježíš odsouzen k smrti
2. zastavení - Pán Ježíš přijímá kříž
3. zastavení - Pán Ježíš padá pod křížem poprvé*
4. zastavení - Pán Ježíš potkává svou Matku*
5. zastavení - Šimon Kyrenský pomáhá Pánu Ježíši nést kříž
6. zastavení - Veronika podává Pánu Ježíši roušku*
7. zastavení - Pán Ježíš padá pod křížem podruhé*
8.zastavení - Pán Ježíš napomíná plačící ženy
9.zastavení - Pán Ježíš padá pod křížem potřetí*
10. zastavení - Pán Ježíš zbaven roucha
11. zastavení - Pán Ježíš přibit na kříž
12. zastavení - Pán Ježíš umírá na kříži
13. zastavení - Tělo Pána Ježíše sňato z kříže
14. zastavení - Tělo Pána Ježíše uloženo do hrobu

Někdy je Křížová cesta rozšířena na začátku o zastavení Poslední večeře nebo v závěru o zastavení Vzkříšení.

Pět témat zastavení (označených hvězdičkou) nemají oporu v bibli. Proto bylo papežem Janem Pavlem II. v roce 1991 zavedeno nových 14 zastavení, kde těchto pět bylo nahrazeno novými podle evangelií.

Chotoviny - Křížová cesta

1. zastavení - Pán Ježíš odsouzen k smrti






2. zastavení - Pán Ježíš přijímá kříž








3. zastavení - Pán Ježíš padá pod křížem poprvé










4. zastavení - Pán Ježíš potkává svou Matku








5. zastavení - Šimon Kyrenský pomáhá Pánu Ježíši nést kříž








6. zastavení - Veronika podává Pánu Ježíši roušku







7. zastavení - Pán Ježíš padá pod křížem podruhé








8.zastavení - Pán Ježíš napomíná plačící ženy







9.zastavení - Pán Ježíš padá pod křížem potřetí










10. zastavení - Pán Ježíš zbaven roucha







11. zastavení - Pán Ježíš přibit na kříž





12. zastavení - Pán Ježíš umírá na kříži
















13. zastavení - Tělo Pána Ježíše sňato z kříže








14. zastavení - Tělo Pána Ježíše uloženo do hrobu






Fotografií z Křížové cesty jsem udělala hodně a kdybych je měla vkládat jednotilvě, byl by článek asi nekonečný. Zvolila jsem tedy pro úpravu fotografií koláže. Jestli se chcete někdo podívat na Křížovou cestu bez kolážové úpravy, můžete nahlédnout do GALERIE.
 


Komentáře

1 Jarka Jarka | Web | 2. února 2014 v 8:37 | Reagovat

Šprýmařko! Tomu říkáš, že jsi na internetu našla málo informomací? Je jich tolik, že já už pro svůj zítřejší článek nemusím hledat nic, stačí, když budu opisovat od tebe. ???  :D Taky si lámu hlavu, jak udělat článek, aby nebyl ukrutňácky dlouhý, asi budu zhušťovat ještě víc jak ty a nenasyty odkážu k tobě. ;-)  :-D

2 Intuice Intuice | E-mail | Web | 2. února 2014 v 10:39 | Reagovat

Zajímavá procházka v zimě! To vypadá na sněhu asi úplně jinak než v zeleném hábitu. :-)

3 Blanka Blanka | Web | 2. února 2014 v 21:38 | Reagovat

Teda Maruško,to je informací :-)
A taky se divím,kolik máte sněhu.U nás není skoro žádný :-)

4 Frypat Frypat | E-mail | Web | 2. února 2014 v 22:05 | Reagovat

Nevím jestli chválit víc fotky nebo rozsah informací.To je paráda ;-)  :-)

5 Marie Marie | Web | 3. února 2014 v 4:41 | Reagovat

[1]: Jaruško, já doufala, že na internetu najdu celý příběh Křížové cesty v Chotovinách - i s tím jak ji našla paní Mikulová. :-(

[2]: Intuice, mám procházky v zimě ráda, takže proč si neprojít Křížovou cestu. ;-)  :-D

[3]: Blanko, před chvíli jsem vstala a při pohledu z okna jsem zjistila, že u nás sníh ještě připadl. Hlásí ale, že má být nad nulou, tak nám asi dlouho nevydrží. ;-)

[4]: Patriku, také jsem měla z nalezených informacích o vzniku Křížových cest radost. ;-)  :-)

6 Jarmila* Jarmila* | Web | 3. února 2014 v 15:20 | Reagovat

Maruško, už jsem Křížovou cestu chválila u Jarušky.
Ale ty jsi to zpracovala přímo úžasně. Spousta zajímavých informací a krásné fotky jednotlivých zastavení. :-) Studenti odvedli výbornou práci na reliéfech.
Přeji hezký nový týden. :-)

7 Marie Marie | Web | 3. února 2014 v 20:33 | Reagovat

[6]: Jarmilko, moc děkuji. Pro mě byly informace o vzniku Křížových cest u nás úplnou novinkou. Přiznám se, že nebýt tohoto výletu, asi bych po nich nepátrala, i když jsem si otázku proč Křížové cesty vlastně jsou, položila již několikrát. :-(  ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama