Jindřichův Hradec - zámek

10. února 2014 v 6:17 | Marie |  Cestou necestou
Fotografie z Jindřichova Hradce, kam jsme měli nasměřováno, se mi díky výměně baterií ve fotoaparátu pěkně pomíchaly. Snad jediné, které mi zůstaly všechny u sebe, jsou snímky zámku. Začínám tedy jím, i když byl asi v polovině naší procházky po Hradci Mrkající :





Areál Jindřichohradeckého hradu a zámku, který se během staletí rozrostl do plochy dnešních tří a půl hektarů má své počátky na místě staršího slovanského hradiště, vzniklého v 10. století na skalnatém ostrohu nad soutokem řeky Nežárky a Hamerského potoka. Mělký údolní zářez potoka byl již v nejstarší době využit pro uměle přehrazenou vodní nádrž - pozdější rybník Vajgar, sloužící k obraně této důležité pevnosti.
Stavba středověkého hradu , nazývaného v nejstarší historické zprávě z r. 1220 "Novum castrum" (Nový hrad), je spjata se jménem Jindřicha Vítkovce, zakladatele samostatné Vítkovské odnože pánů z Hradce užívající erbu se zlatou růží v modrém poli. Tehdy vznikla okrouhlá Černá věž a navazující palác. Pánům z Hradce sloužil hrad, později rozšířený ve velkorysý zámek, jako hlavní sídlo až do vymření rodu roku 1604. Příslušníci rodu ovlivňovali podstatně veškeré hospodářské, politické i kulturní dění v této oblasti a téměř v každé generaci zastávali i významné funkce na královském dvoře. Význam rodu pánů z Hradce se projevil i v postupném rozšiřování sídla z pevného románsko gotického hradu v monumentální, výtvarně náročně řešenou a dokonale opevněnou gotickou pevnost.
V druhé polovině 16. století, za Adama II. z Hradce proběhla radikální přestavba hradu na reprezentativní zámek, podle vzoru výstavných paláců italské renesance. Z hradní pevnosti tak vzniklo přepychové sídlo, uspokojující nejnáročnější požadavky renesančního šlechtice. Pod vedením Baltazara Maggiho a dalších italských stavebníků bylo na třetím nádvoří postaveno Adamovo stavení, protější Španělské křídlo, obě tyto budovy propojily velké arkády a za nimi, jako koruna tehdejší stavební aktivity, vznikl v malé zahradě hudební pavilon Rondel. Touto velkorysou přestavbou byl stavební vývoj areálu v zásadě ukončen. Úpravy za dalších majitelů měly již jen dílčí charakter a renesanční podobu zámku téměř nepoznamenaly.
S poslední členkou rodu pánů z Hradce se r. 1602 oženil Vilém Slavata z Chlumu a na Košumberce a po smrti jejího bratra Jáchyma Oldřicha r. 1604 se stal dědicem rozsáhlého panství i titulu " vladař domu hradeckého". V českých dějinách proslul jako královský místodržící, svržený roku 1618 při tzv. druhé pražské defenestraci z okna Pražského hradu.
Během devadesáti let slavatovské držby zámek nezaznamenal významnější stavební úpravy. Pouze v letech 1678 - 1696 bylo postaveno druhé arkádové křídlo u Rondelu a před ním byla osazena zahradní kašna.
Sňatkem s Marií Josefou Slavatovou, které připadl Jindřichův Hradec jako dědický podíl, jej získal r. 1693 Heřman Jakub Černín z Chudenic. Výkon důležitých státních funkcí i vztah k panovnickému rodu Habsburků přiváděl za prvních Černínů do Jindřichova Hradce významné návštěvy členů císařského dvora i dalších představitelů evropského politického dění.
Za Černínů proběhly poslední větší stavební úpravy zámku, týkající se kaple. V letech 1709 - 1735 byla gotická hradní kaple barokně přestavěna podle projektu F.M.Kaňky.
V roce 1773 postihl zámek i město rozsáhlý požár, který zničil podstatnou část renesančních interiérů i s uměleckými sbírkami. Provizorně zastřešený a svými pány opuštěný zámek dál chátral. Byl využíván jako hospodářské středisko panství, z velkých arkád byly zřízeny stáje, Rondel sloužil jako dřevník, sklad zvěřiny i jako chlév.
Teprve vlna romantismu přinesla nový zájem o záchranu zámku. Z Černínského paláce byl r. 1851 převezen do upravených prostor zámku rodový archiv, který se stal základem dnešního Státního oblastního archivu, dodnes sídlícího na druhém zámeckém nádvoří. Počátkem 20. století realizoval částečné opravy a úpravy vídeňský architekt Humbert Walcher z Moltheimu, ale některé části zámku zůstaly nadále neopravené.
Černínům patřil zámek až do r. 1945, kdy byl na základě dekretu prezidenta republiky č.12/1945 konfiskován. Špatný stav zámeckého komplexu se nadále zhoršoval, některé budovy hrozily zřícením. V r. 1976 byla zahájena generální rekonstrukce, která s přestávkami trvala sedmnáct let. Nákladem 120 milionů korun byl zámecký komplex zachráněn a v r. 1993 opět zpřístupněn veřejnosti.
ZDROJ

















































































 


Komentáře

1 Jarka Jarka | Web | 10. února 2014 v 8:29 | Reagovat

Maruško, s těmi přeházenými fotkami tě lituji. Mě se nic nepřeházelo a jsem z nich taky jelen parohatej, protože když jsme obcházeli kostely, fotila jsem jsem všechno co mi přišlo do cesty a tím jsem si vyrobila taky pěkné nepřehledno. 8-O Jediné co je mi jasné je zámek a náměstí s morovým sloupem. [:tired:]  :D

2 Intuice Intuice | E-mail | Web | 10. února 2014 v 8:39 | Reagovat

Pěkný krasavec! Tam jsem nikdy nebyla. Líbí se mi, jak je opravený. Fešák. :-)

3 ajka ajka | Web | 10. února 2014 v 13:52 | Reagovat

Jako dítě jsem tam byla, ale skoro nic už si nepamatuju :-) Pěkné fotky ;-)

4 Hanka V. Hanka V. | Web | 10. února 2014 v 15:05 | Reagovat

Jela bych:-))))

5 Maryša Maryša | E-mail | 10. února 2014 v 17:00 | Reagovat

Ahoj Maruško, tak JH známe taky, když jedeme na dovolenou, tak se zde stavujeme, projdeme město a jedeme dál. Konečná je v Písku, kde se nám oběma moc líbí. Zařídíme nocleh a jezdíme na výlety po okolí. :-)A k tomu blogu, začnu až budu v důchodu, protože když chodím do práce, mám tak akorát čas něco uplést nebo uháčkovat vnučkám, něco upravit doma a opravujeme chaloupku, tak fakt na to není čas, ale děkuji za nabídku. Nevím, co z mé tvorby by tě zajímalo, můžu ti to poslat do mailu. Pěkný večer přeje Maryša :-)

6 babi Maňasová babi Maňasová | Web | 11. února 2014 v 6:03 | Reagovat

Maruško, pořídila jsi krásné fotky, jsou to zase trochu jiné záběry, než jsem viděla ze stejného výletu u Jarušky.

7 Marie Marie | Web | 12. února 2014 v 6:33 | Reagovat

[1]: Jaruško, je to náročné fotografie neustále kopíruji, vymazávám, přesouvám atd. Ale už jsem se s větší části fotografií probrala a ten zbytek snad také dodělám. ;-) :-)

[2]: Intuice, zámek se mi také líbil, rozmanitostí budovy i svou velikostí. Těším se, až se do Hradce podíváme v létě a zámek si prohlédneme i uvnitř. ;-)

[3]: Ajko, to mě se stává, že jedeme na výlet a při pozorování krajiny vykřiknu: "Jéé, tady už jsme byli." A ve vzpomínkách se vrátím tak dva roky do zadu... 8-O  ;-)  :-D

[4]: Hanko, já taky. Ale tentokrát za teplejšího počasí. Pěkně jsme během toulání po Hradci vymrzli. ;-)

[5]: Maryšo, chápu tě. Ono najít někdy čas na všechny moje záliby není vůbec jednoduché a když se podíváš na loňský rok, tak jsem měla mezi jednotlivými články pěkné mezery. ;-)  :-)
Co se týče tvojí tvorby,tak mě zajímá úplně všechno. Obdivuji každého kdo umí nějaké ruční práce a o zkušenosti ze svojí tvorby je ochoten se podělit. ;-)  :-)  :-D
Maryšo, tak mě napadá, že když chceš se založením blogu ještě počkat, mohla by jsi nám třeba svoje výtvory ukazovat na stránkách "Ženského klubu", odkaz na stránky mám v oblíbených. Jistě by tě jako novou členku rádi přijaly. ;-)  :-)
Ale mě samotnou by kromě tvého tvoření zajímalo i tvé fotografování. Jestli budeš mít chuť mi nějaké tvé snímky ukázat, budu moc ráda.
Můj e-mail: marieannastrakova@centrum.cz
Maryšo, měj se krásně a užívej volných dnů, kterých se ti tak nečekaně dostalo. :-)

[6]: Babi, děkuji.

8 Frypat Frypat | E-mail | Web | 8. března 2014 v 20:45 | Reagovat

S velikým zpožděním se dostávám k Tvým článkům,ale aspoň si tak budu moci prohlédnout Jindřichův Hradec naráz :-)
Už podle prvního článku se mám na co těšit :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama