Netolice

8. června 2014 v 8:08 | Marie |  Cestou necestou
Ze zámku Kratochvíle jsme se ještě vrátili do města Netolice, kde jsme se chtěli podívat do archoparku, který zde mají. Tam se, ale podíváme příště. Dneska malá procházka samotnými Netolicemi:

Netolice

Město Netolice leží ve zvlněné krajině obklopené rybníky, v šumavském podhůří v nadmořské výšce 427 m, zhruba na poloviční cestě z metropole jižních Čech, Českých Budějovic, do Prachatic.
O starobylosti osídlení svědčí množství mohyl a pohřebišť v okolí, pocházejících ještě z doby bronzové. Slované se na Netolicku usadili zřejmě již v 8. století, kmen obyvatel Netolici je uváděn mezi vůbec prvními na území Čech. Nejstarší zachovaná písemná zmínka v Kosmově kronice z roku 981 v popisu slavníkovského panství uvádí, že mělo "na jižní straně proti Rakousům tyto pomezní hrady: Chýnov, Důdleby, Netolice". Po vyvraždění Slavníkovců 995 se netolický hrad dostal do vlastnictví vládnoucího rodu Přemyslovců. Díky strategické poloze na křižovatce důležitých obchodních stezek z jižních oblastí a Pasova do nitra české kotliny se netolické hradiště na vrchu sv. Ján stalo důležitým obchodním a správním centrem celého kraje, kde sídlil knížecí správce. Poprvé se připomíná v roce 1167 Nemoj. Původní trhová osada vznikla v podhradí kolem kostela sv. Václava. V nedávné době se zde archeologům podařilo najít i zbytky hradeb. Po založení Zlaté Koruny králem Přemyslem Otakarem II. ve 13. století přešly Netolice do majetku tohoto cisterciáckého kláštera. Jižně od původní trhové osady s kostelem sv. Václava bylo založeno nové město s rozsáhlým, téměř hektarovým náměstím a kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Po smrti Přemysla Otakara II. na Moravském poli zničili Vítkovci klášter a poplenili i Netolice a okolní krajinu.
V čele městské samosprávy stál rychtář, který se uvádí poprvé v písemných pramenech roku 1317. Nejstarší užití městského znaku na pečetích se zachovalo z roku 1326. Husitských válek se někteří Netoličtí aktivně účastnili na straně husitů. Zvláště při tažení Jana Žižky roku 1420 proti klášteru Zlatá Koruna a Prachaticím, které monopolně ovládaly výnosný obchod se solí, byla záminkou snaha zbavit se konkurence. O rok později byl husity zničen i rožmberský strážní hrad Poděhusy nedaleko Netolic. Roku 1468 král Jiří z Poděbrad udělil městu výroční trh na den sv. Václava. Celkem mělo město právo čtyř výročních trhů. V témže roce obsadil město a vytvořil zde svou základnu známý válečník rytíř Jindřich Roubík z Hlavatec. Začátkem 16. století připadlo město rodu Rožmberků. V druhé polovině 16. století došlo k jedné podstatné změně v okolí Netolic. Nedaleko města stál dvůr Leptáč, který byl majetkem známého stavitele rybníků a rožmberského správce Jakuba Krčína z Jelčan. Vladař Vilém z Rožmberka s ním tvrz vyměnil za Sedlčany a nechal zde v bažinatém terénu postavit italským stavitelem Baltazarem Maggim z Arogna renesanční lovecký zámeček Kratochvíli, kolem kterého byla zřízena rozsáhlá obora pro zvěř. V roce 1599 se v letohrádku delší dobu zdržoval se svým dvorem poslední z Rožmberků Petr Vok.
V největším rozkvětu postihla město krutá rána: za třicetileté války, v roce 1619, bylo dobyto a vypáleno císařským vojskem generála Dampierra. Ze 143 domů bylo spáleno 107, včetně kostela Panny Marie, a obyvatelstvo bylo povražděno. Z tohoto neštěstí se město vzpamatovávalo jen pomalu. Po Rožmbercích netolické panství získali v roce 1622 Eggenberkové a roku 1719 Schwarzenberkové. Na unikátním zobrazení města z roku 1686 i na obraze o století mladším je zachyceno náměstí a domy s dřevěným loubím. Dřevěné domy v zástavbě malého města mají ještě mnoho společných prvků s nejstaršími venkovskými objekty. Novodobý rozkvět města nastal v 18. a 19. století, kdy byly postaveny nové školy, radnice, železniční trať atd. V 19. století byly Netolice i sídlem okresního úřadu a soudu.
Významnou roli v hospodářském životě hrály již od středověku netolické trhy. Díky poloze na křižovatce obchodních cest, rozhraní Šumavy a zbudovských Blat, části Českobudějovické pánve, bylo město významným obchodním centrem. Na každotýdenních trzích se obchodovalo hlavně s koňmi a dobytkem. Například ještě před druhou světovou válkou zde bývalo najednou až 3000 kusů dobytka a koní. Díky tomu zde prosperovalo téměř třicet trhových hospod. V roce 1945 osvobodila město 26. pěší divize armády Spojených států. Byla zde podepsána i dohoda o demarkační čáře mezi americkou a Rudou armádou.
V poválečném období se rozvíjela především oblast zemědělské i průmyslové výroby, velkou tradici v Netolicích má rybníkářství, chov koní a pekařství, kterým jsou věnovány samostatné stránky.


Radnice v Netolicích:


















Městský znak

Užití znaku města, Madony s Ježíškem na lavicovém trůně, je doloženo již roku 1326. Na jedné pečeti z 16. století je pod nohama madony vložen štítek s praporcem. Jedná se patrně o osobní znamení rychtáře. Koncem 18. století se tento praporec s pěti červenými pruhy na bílé půdě začal z nepochopení užívat jako druhý znak města. Dochoval se tak například na fasádě staré radnice, své uplatnění našel také za komunistického režimu, kdy symbolika Madony byla nežádoucí.
Správná podoba znaku města zobrazuje v červeném štítě Pannu Marii se zlatou korunou na gotickém trůně s Ježíškem a stříbrným půlměsícem pod jejíma nohama. Prapor s pruhy je v současnosti symbolicky používán opět jako znak městského úřadu.







Kostel Nanebevzetí PannyMarie:

















Netolická škola:












Děkanství:











Solnice, tohoto domu mám bohužel pouze jeden snímek:












Tato socha Jana Nepomuckého stojí v Netolicích naproti radnici. Zaujal mě anděl uprostřed sousoší, který drží v ruce tři symboly: srdce - láska, kotva - naděje a kříž - víra.











Netolické náměstí:











A příště už pouze archopark.Usmívající se
 


Komentáře

1 Intuice Intuice | E-mail | Web | 8. června 2014 v 9:16 | Reagovat

Na tak malé městečko mají dost velkou radnici. A všechny hlavní budovy mají krásně udržované. :-)

2 Jarka Jarka | Web | 8. června 2014 v 11:56 | Reagovat

Maruško, moc se mi procházka Netolicemi ve tvém podání líbila. Pořídila jsi pěkné snímky a shromáždila jsi velké množství zajímavých údajů. Škoda, že nám nevyšlo trochu lépe počasí, ale zase to bylo lepší, než mít to parno, které na nás padlo teď. 8-)  ;-)

3 Ajka Ajka | Web | 8. června 2014 v 14:00 | Reagovat

Pěkné to tam mají ;-)

4 Jana Jana | Web | 9. června 2014 v 8:06 | Reagovat

Maruško, děkuji za parádní procházku ;-) Fotečky jsou moc pěkné.
Měj se krásně a těším se na další procházku :-)

5 Hanka Hanka | E-mail | Web | 9. června 2014 v 13:07 | Reagovat

Netolice jsou krásné historické město. Marně přemýšlím, jestli jsme přes ně aspoň jeli. Nevím, většinu míst z našich cest se mi daří spolehlivě zapomenout. :-? Má to i své výhody, všechno je pro mě pořád nové. ;-)  :-D

Procházka městem skrze tvé fotografie a povídání byla moc pěkná. Fotky máš krásné i přes nepříznivé počasí. Jarka to napsala dobře, je to lepší, než parno, které panuje v těchto dnech. :-?
Už se moc těším na archeopark. :-)

6 Jarmila* Jarmila* | Web | 10. června 2014 v 17:42 | Reagovat

Maruško, podle tvých pěkných fotek jsou Netolice krásné město. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama