Zliv

2. června 2014 v 5:34 | Marie |  Cestou necestou
Naše další zastávka byla ve Zlivi:


Asi v první polovině prvního tisíciletí našeho letopočtu byla Zliv osídlena slovanským obyvatelstvem. Podle archeologických výzkumů byla slovanská sídla postavena ve velmi těsné blízkosti mnohem starších chat z doby germánského osídlení. Zaměstnávali se zemědělstvím, byli i řemeslníky jak dokládají nálezy slovanské keramiky z 10. až 12. století. V této době mělo zlivské sídliště přirozenou spojitost s hradem v Netolicích, neboť ten byl správním, hospodářským a vojenským střediskem pro širší okolí. Hlavní zemské stezky Zliv míjely, na pozdějších kartografických vyobrazeních je zakreslena cesta, která směřovala od Týna nad Vltavou na jih kolem dnešní Zlivi k pomeznímu hvozdu. Osídlení Zlivi v 11. století je doloženo tzv. zlivským pokladem.
Při úpravě terénu po zbourané usedlosti naproti hotelu Racek byl nalezen v roce 1974 poklad denárů z doby panování knížete Oldřicha (1012 - 1034). Nález je složen z jediného typu mincí - stříbrného denáru z poslední ražby knížete Oldřicha kolem roku 1030. To zcela vylučuje možnost dlouhodobého spoření a připouští jejich jednorázový zisk. Odborníci se při zpracování nálezu 129 denárů domnívají, že nález souvisí s existencí feudálního dvorce ve Zlivi. Zatím to nedokladuje žádný písemný pramen.
Nejstarší bezpečná písemná zmínka o Zlivi je totiž až z roku 1409. V popravčí knize pánů z Rožmberka je na straně 56 zápis Pravenie Přibíkovo ze Žabovřesk na mukách, kdy se Přibík 18. 3. přiznal: ..... It. ukradli jsme Václavovi ze Zlivě dva koně .... It. ukradli jsme Janovi z Česnovic krávu .... V nedávné době se dostal do pražské univerzitní knihovny rukopis z rakouského kláštera v Admontě se zápisem, kde se uvádí jakýsi "Hermanus de Slyben" a s touto podobou se setkáváme v českobudějovickém listináři "Paralmus de Sliben-genitus Hermanni de Sliben" k roku 1380. Pravděpodobně může jít o Zliv. V latinském textu inkvizičních protokolů z roku 1338 při výslechu v klášteře v Českých Budějovicích se objevuje název Slyuen (....iudici et iudicisse de Slyuen, qui fuerant suspecti de heresi ...), což mohla být latinská podoba názvu Zliv.
Zliv byla poddanskou vesnicí a příslušela k hradu Hluboká. Zprávy o hlubockých vsích pocházejí z roku 1490, kdy Zliv a Mydlovary patřily pod rychtářství purkarecké. Tehdy bylo ve Zlivi 16 osedlých a krčma, z níž platil v masopustu rychtář 5 gr. V urbáři se můžeme poprvé setkat se jmény zlivských hospodářů, jejich povinnostmi a robotou.
Hlubocké panství bylo dáváno panovníkem jako zástava za půjčky, proto často střídalo své držitele. Drželi je Rožmberkové, Lobkovicové, Pernštejnští. Vilém z Pernštejna osvobodil roku 1496 poddanské vesnice od odúmrtí . Po Pernštejnských přechází hlubocké panství na Ondřeje Ungnáda ze Suneku. Ten hleděl zvyšovat své příjmy z panství, uděloval řadu privilegií, zřizoval pivovary a založil dvůr Vondrov.
Roku 1562 koupil Hlubokou od císaře Ferdinanda za 115 tisíc kop grošů Jáchym z Hradce. V prosinci 1565 však utonul v Dunaji na válečném tažení proti Turkům a vlády se ujal Adam z Hradce. Za jeho panování došlo ke vzpouře na Blatech. Poddaní žádají krále o ochranu nad sirotčími penězi a právo od úmrti. Konečný boj o sirotčí autonomii začal krátce po roce 1570. Důvodem vzpoury bylo hrubé omezení sirotčí autonomie. Za účelem získání hotových peněz pod pravomocnost vrchnosti a násilné sehnání olešnických sedláků z jejich statků s cílem zřídit panský dvůr v Olešníku.
Konečný boj o sirotčí autonomii začal krátce po roce 1570. Důvodem vzpoury bylo hrubé omezení sirotčí autonomie. Za účelem získání hotových peněz pod pravomocnost vrchnosti a násilné sehnání olešnických sedláků z jejich statků s cílem zřídit panský dvůr v Olešníku.
Před rokem 1592 byl na hlubockém panství pořízen nový urbář. Zliv v té době patřila k rychtě v Olešníku. Poprvé jsou uvedena i příjmení zlivských hospodářů. V tomto urbáři je ve Zlivi uvedeno 23 osedlých - 18 sedláků a 5 chalupníků.
Koncem 16. století bylo veškeré obyvatelstvo (až na 4 osoby v Čejkovicích) podobojí. Svědčí o tom list podepsaný všemi osadníky, tedy i zlivskými a zaslaný Adamovi z Hradce, nejvyššímu kancléři českému, aby do Pištína ustanovil kněze, "kterýž by podle zvyklosti Tělem a Krví Páně podobojí způsobú nám posluhoval".
Jáchym Oldřich z Hradce nemohl pro převzaté dluhy po otci všechna panství udržet, proto Hlubokou prodal roku 1598 Bohuslavu Malovcovi z Malovic a na Dřítni. Jeho synové si majetek rozdělili a postavili se do řad české stavovské opozice proti Ferdinandovi II. Počátek třicetileté války dolehl těžce na vesnice hlubockého panství. Budějovičtí měšťané, většinou katolíci a Němci, udržovali spojení s Vídní. České stavovské vojsko oblehlo Budějovice a obsadilo okolní vesnice. Obyvatelé vesnic nesmírně trpěli, protože vojsko bylo špatně zásobováno a také mu byl špatně vyplácen žold.
Na pomoc stavovským vojákům táhlo od Plzně Mansfeldovo vojsko. Císařské vojsko pod vedením generála Buquoye vyrazilo přes Munice a Zliv k Záblatí. Obchvatným manévrem se podařilo Mansfelda vlákat do pasti a připravit mu u Záblatí zdrcující porážku. Stavovské vojsko ztratilo za jediný den 9.6.1619 tři tisíce mužů, z nichž 1200 bylo pobito. Císařské vojsko pak okolní vesnice téměř zničilo. Ani později nebyli obyvatelé uchráněni válečných běd. V roce 1648 došlo k bojové šarvátce mezi oddíly švédského a habsburského vojska na hrázi Bezdreva blízko Zlivi.
Tereziánský katastr z druhé poloviny 18. století uvádí ve Zlivi 10 hospodářů nad 60 strychů, 7 nad 30 strychů a menší hospodářství, celkem 21 hospodářů. Od roku 1814 měla Zliv opět samostatnou rychtu a rychtářem byl Bartoloměj Beneš, sedlák ze statku č. 6.
Druhá polovina 19. století je ve znamení rozvoje Zlivi. Hodně k tomu pomohla stavba železniční trati České Budějovice - Plzeň, i když ke zřízení zastávky ve Zlivi došlo až v roce 1883 u silnice ze Zlivi do Pištína. Postavení schwarzenberské továrny na šamotové zboží dalo podnět ke zřízení železniční stanice, která byla od roku 1892 trvale obsazena výpravčími a rozšířena o třetí kolej. Byla zřízena pošta, telegraf a v roce 1890 škola.


Kamenný most ve Zlivi:





























Hned u kamenného mostu se nachází obrovský rybník Bezdrev, u kterého se nám poštěstilo vidět kvakoše nočního s volavkou popelavou:
































 


Komentáře

1 Jarka Jarka | Web | 2. června 2014 v 8:24 | Reagovat

Opět se ti podařilo Maruško, sepsat hromadu informací z historie Zlivi. Jsi v tomto neuvěřitelná. :-D Škoda, že je v současné době za tím kamenným mostem nádraží, které romantice moc neprospívá, ale most samotný, je úžasný. A ještě musím pochválit vodní ptactvo. Zachytila jsi ho i v letu a kvakoš sedící na větvi, je nejparádnější. ;-)

2 dáša dáša | E-mail | Web | 2. června 2014 v 11:33 | Reagovat

Zaujala mně historie vesnice :-)
Kamenné mosty mě vždy nadchnou, jsou nejkrásnější :-)
Maruško, ještě jsem nikdy neslyšela o kvakošovi ani jsem ho neviděla :-?
Jak je asi velký? ???
Maru, měj se moc krásně :-)

3 Intuice Intuice | E-mail | Web | 2. června 2014 v 17:46 | Reagovat

Obrázky s vodou mne vždy potěší. A s ptactvem obzvlášť. :-)

4 Marie Marie | Web | 3. června 2014 v 5:34 | Reagovat

[1]: Jaruško, já sama informace nesepisuji. Vyhledávám je na internetu a pak je jen zkopíruji a dám odkaz na stránky ze kterých jsem je opsala. Jen vždycky doufám, že se na mne autor textu pro to nebude zlobit. Ale zatím se mi nestalo, že by to někoho pohoršilo. ;-)  :-)

[2]: Dášo, kamenné mosty mám také ráda a tenhle se mi líbil i proto, jak byl zarostlý a oprýskaný. ;-)
Kvakoš noční je dlouhý okolo 61 cm a rozpětí křídel má 105 až 110 cm. :-)

[3]: Intuice, také mám vodu ráda, pohled na ní mne vždy potěší. ;-)  :-)

5 Hanka Hanka | E-mail | Web | 3. června 2014 v 21:23 | Reagovat

Páni, tolik informací! ???  :-) Jsi dobrá, Maruško! :-)
Zlivský most je úžasný, taky se mi líbí staré kamenné mosty, čím oprýskanější, tím lepší. ;-)
Bezdrev je krásný rybník, a ty mraky nad ním jsou nádherné, snímky mají pořádně dramatickou atmosféru. :-)
Kvakoše jsem asi nikdy neviděla, to je parádní úlovek a pěkně velký. :-)
Moc prima reportáž, jenom je škoda, že jste na výlet neměli lepší počasí. :-?

6 Marie Marie | Web | 4. června 2014 v 5:39 | Reagovat

[5]: Hani, děkuji. :-)
Mraky se nám honily nad hlavami celý den, ale mě to nevadilo. Byla jsem ráda, že jsem venku. ;-)

7 Hanka Hanka | E-mail | Web | 4. června 2014 v 15:17 | Reagovat

[6]: To je dobře, Maruško. Výlet sis užila i když nesvítilo sluníčko. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama