Říjen 2014

Západ slunce

28. října 2014 v 5:35 | Marie |  Příroda
Z oken bytu mých rodičů je moc pěkný pohled na Tábor a také na západy slunce. Tento západ slunce jsem fotografovala 18.10. 2014 z balkonu mých rodičů.










































Tábor zahalený do tmy a červánků:














Jako malou mě červánky nad Táborem okouzlovaly, na jinak tomu bylo i tentokrát. Jen je škoda, že nemám lepší fotoaparát, všechny fotografie táborské věže, které jsem si přiblížila, aby byla lépa vidět, jsem měla bohužel rozmazané...

Táborské dýňobraní

24. října 2014 v 17:42 | Marie |  Jiné
Minulou neděli jsme se s Mikym zašli podívat na první "Táborské dýňobraní." Přiznám se že jsem byla zvědavá,jak se tato akce organizátorům povede. Dýňobraní a Helloween je u nás stále něco nového, ne zcela zažitého. Já sama proti helloweenu nic nemám, ba naopak, tento americký způsob oslavy svátku "Všech svatých" se mi líbí a jsem ráda, že se pomalu ujímá i u nás.





Vstupné na helloweenský jarmark vybíraly krásné čarodějnice:






Když jsme přišli, tak akorát zdobili sál na odpolední strašidelný bál:









Venku už byly přichystané stánky. Mohli jste si vybrat dýně nebo dušičkové věnečky....




...jinde zase nabízeli krásnou keramiku nebo pletené košíky i s ukázkou jak na to....





...v bistru Mrtvolné oko jste si mohli koupit občerstvení a pokud se vám zdálo málo pikantní, stačilo jít hned k protějším stánkům s kořením nebo čerstvým česnekem....





...na celý trh dohlíželi tito dva dýňový panáci....





...kdo chtěl si mohla zakoupit dýni a hned si ji vydlabat....




....a úplně na závěr, jeden naprosto úžasnej čarodějnickej dort.





Organizátoři se opravdu vytáhli.Jarmark byl moc pěkný, nabídka zboží byla veliká, ani jsem všechno nevyfotografovala. Sál na strašidelný bál byl krásně vyzdoben a děti si na něm jistě přišly na své. Ale na to už jsme nečekali, byla nám docela zima a tak jsme si u prodavačky s čarodějnickým dortem koupili kremrole a šupajdili jsme domu. Tam jsme si uvařili kafíčko a pochutnali si na kremrolích, které se úplně rozplývaly na jazyku. MrkajícíSmějící se

Kaštany

23. října 2014 v 7:17 | Marie |  Příroda



































Borkovice

22. října 2014 v 4:50 | Marie |  Cestou necestou
Z blat jsme se zajeli podívat ještě do Borkovic. Snažila jsem se o Borkovicích sehnat na internetu nějaké informace, ale marně. Kdo se chce dovědět o této malebné vesničce alespoň něco, může nahlédnout k Jarušce, které si informace o obci vyfotografovala na informační tabuli.Mrkající



Na návsi stojí opravená kaplička:











I v Borkovicích mají pomník věnovaný obětem padlým v I. světové válce:





Projít se Borkovicemi určitě stojí za to, podívejte se sami jak pěkné domky zde mají:

































S Borkovicemi se rozloučím sedmikráskami, které kvetly ve spadaném listí:







Poslední z blat

21. října 2014 v 17:41 | Marie |  Cestou necestou
Tak nevím, ale zase mě nějak zlobí blog, včera a ani dnes ráno se mi nepodařilo přihlásit se. Doufám, že to byla jen náhoda a že bude nadále blog fungovat bez problémů.
Vracím se tedy po krátké pauze zpět na blata a vybírám pár snímků, které mi zbyly v archivu.


Začnu korunami stromů, které již byly bez listí:












Na jiných stromech ještě stále hrály listy barvami:



















Spadané listy zdobily hladinu vody ve strouze:






A na úplný závěr jeden chrobák s kobylkou:









Vyhlídka na blatech

18. října 2014 v 7:29 | Marie |  Cestou necestou
Blatské cestičky nás dovedly k "Vyhlídce", kde se nám naskytl stejně krásný pohled na tůně, jako v dubnu v roce 2012. Jediný rozdíl byl v tom, že tehdy se příroda probouzela po dlouhém zimním spánku a tentokrát se na něj pomalu chystala. Opět jsem tiše stála, opět jsem na sebe nechávala toto místo působit a opět jsem prožívala vděčnost za to, že příroda je mocná čarodějka, která nás lidi svou mocí převyšuje.





































































Odrazy na hladině:




















Podzimní orobinec:






A příště už jen, to co zbylo v archivu.Mrkající

Cestičkami po blatech

16. října 2014 v 6:13 | Marie |  Cestou necestou
V pondělí odpoledne jsme se zajeli podívat na Borkovická blata. Navštívili jsme je už několikrát, ale vždy to bylo na jaře nebo v létě. V podzimním období jsme tedy byli na blatech poprvé. Toto období má pro návštěvu blat své pro i proti. Velkou výhodou v mých očí bylo to, že jsme byli na blatech jediný návštěvníci - nevýhodou bylo, že opuštěnosti blat využívá i stádo divočáků, které se k nám v jednu chvíli blížilo. Měli jsme docela nahnáno. A tak jsme začali tleskat a pokřikovat, přesně tak jak se v lese nemá a s úlevou jsme poslouchali, jak blížící se stádo změnilo směr a běželo od nás pryč. Kdyby chtěl někdo vědět, jestli jsme viděli alespoň jednoho divočáka, tak musím napsat, že neviděli. A také musím napsat, že mi to ale vůůbec a ani trochu nevadí.MrkajícíSmějící se


Pro dnešek vybírám z blat cestičky, po kterých jsme kráčeli:









































































Příště vám ukáži, kam nás blatské cestičky dovedly.Mrkající

Ježek a lampička

9. října 2014 v 5:34 | Marie |  Ruční práce
Na internetu jsem objevila ježka vyrobeného ze sena a šišek. Moc se mi líbil, a tak jsem nelenila a hned ho vyzkoušela udělat také. Na jeho výrobě nebylo nic složitého. Seno jsem vytvarovala do bodoby ježčího tělíčka a obmotala nití. Místo bodlin jsem mu nalepila pomocí tavné pistole šišky a pak už jenom oči, čumáček z korálku a na bodlinky nějakou tu ozdobu. A když už jsem se pustila do tvoření ježka, udělala jsem si hned i drátěnkovou lampičku. Na tu jsem potřebovala: jednu drátěnku, sklenici a listy na ozdobu. Listy jsem přilepila přímo na sklenici, kterou jsem pak potáhla drátěnkou. Popravdě s hotovou lampičkou moc spokojená nejsem. Na fotografiích to není vidět, ale lampička má pár nedostatků. Takže jen co bude trochu času, mám v plánu ji rozebrat a zkusit ji uděla znova a líp.MrkajícíSmějící se



























Svákov -rozhledna

7. října 2014 v 5:08 | Marie |  Cestou necestou
Od kaple jsme se vydali dál k hradišti, na kterém nás čekala rozhledna. Cestou jsme potkali plyšového pejska. Stál tam opuštěný, se smutnýma očima a i když je to jen plyšová hračka, bylo mi ho líto:












Od opuštěného plyšového pejska už to bylo k hradišti jen kousek a tak tedy pár informací o něm a o Svákově:













A to už jsme na hradišti, ...













...a u rozhledny....





...stoupáme po schodech nahoru....

















....a rozhlížíme se po kraji....















..na chvilku nám při zpáteční cestě vyšlo sluníčko...





..a v trávě kvetlo ještě pár kytiček...




...a to už je ze sobotní procházky na Svákov všechno. Kdo by si chtěl toto krásné hradiště prohlédnout v zimní podobě, v době kdy zde ještě rozhledna nestála, může si kliknout ZDE.Smějící se

Svákov-kaple Panny Marie Bolestné

6. října 2014 v 5:01 | Marie |  Cestou necestou
V sobotu jsme si udělali kratičkou procházku na hradiště Svákov, kde je postavena nová rozhledna, o které jsme se dozvěděli v létě, při naší návštěvě Soběslavi. Už tehdy jsme si říkali, že by jsme se na rozhlednu mohli příležitostně podívat. A vzhledem k tomu, že mlhavá a zatažená rána se protahují až do poledních hodin, usoudili jsme, že by rozhledna mohla být ideálním cílem kratičkého výletu nebo spíše odpolední procházky, na kterou jsme se snaší oblíbenou partičkou (Jaruška, Kája, Miky a já) popovezli z Tábora autem.


Cesta na hradiště vede kolem kaple Panny Marie Bolestné, než jsme k ní došli bavila jsem se focením všeho co mi padlo do oka:









Kaple Panny Marie Bolestné:














U kaple se nachází studánka s léčivým pramenem:














Hradiště Svákov, kapli i studánku jsem poprvé navštívila s Mikym v únoru 2011, kdy všude ještě ležel sníh. Tenkrát se mi tam moc líbilo a tak jsem byla ráda, že jsem se mohla na Svákov opět podívat. Kdo se chce podívat na snímky kaple a studánky zakryté sněhem může si kliknout ZDE.

Růže z přísavníku pětilistého

4. října 2014 v 9:12 | Marie |  Příroda
Podzim se nám začíná projevovat v celé své kráse, listí se nám začíná pěkně vybarvovat. Mezi první zbarvené listy ze kterých jdou vyrábět listové růže patří listy přísavníku pětilistého:





























Z těchto krásně červených listů jsem si vyrobila malou dekoraci na kuchyňský stůl: