Květen 2015

Kříž a jasany za chýnovským kostelem

2. května 2015 v 7:29 | Marie |  Cestou necestou

Příběh stromu

Dva srostlé jasany již téměř dvě stě let rostou za chýnovským kostelem na místě bývalého hřbitova, ke kterému se váže pověst o kostlivci. Jasany jsou zvláštním unikátem, protože jejich jednotlivé části v místě setkání dokonale splynuly. Do svého srůstu pojaly také kovovou opěru kříže z roku 1826. Jasany se staly vítězem školní ankety o nejoblíbenější strom a děti jim vymyslely své vlastní příběhy ( o milencích, bratrech apod.)


Jestli si máte chuť příběhy dětí přečíst, klikněte si ZDE.





































A tímto srdíčkem, vyfotografovaným na lípě za kostelem, se s Chýnovem loučím. Usmívající se

Chýnov - kostel Nejsvětější trojice

1. května 2015 v 7:51 | Marie |  Cestou necestou

Kostel

Podle nejstarších zmínek v Kosmově Kronice České z roku 981, byl hrad Chýnov pomezním hradiskem kmene Slavníkovců z Libice. Na návrší, kde dnes stojí kostel a fara, bývalo staroslovanské obětiště boha Triglava a pohřebiště - při přestavbě budov se zde našly popelnicové hroby, bronzové kroužky a jehlice. První kostel, který byl postaven před rokem 995, byl románský a světil ho pravděpodobně sám sv. Vojtěch Slavníkovec (+995), druhý biskup pražský. Z tohoto kostela se nic nezachovalo. Koncem 10. století, po vyvraždění Slavníkovců, se dostal hrad, ke kterému patřilo velké území, tzv. Župa chýnovská (o níž je zmínka například v listině Soběslava I. z roku 1130), do vlastnictví tehdy vládnoucího rodu Přemyslovců, pak českých knížat a později králů.
Roku 1250 jej král Václav I. prodal biskupovi pražskému za jiné statky biskupské. V majetku pražských biskupů, později arcibiskupů byl až do husitských válek. Právě za prvního pražského arcibiskupa (pražské biskupství bylo povýšeno na arcibiskupství roku 1344), který do Chýnova velmi rád jezdil, došlo ke stržení románského kostelíku a stavbě většího kostela gotického, který nejen světil, ale i ze svých peněz stavěl právě Arnošt z Pardubic, zároveň přestavoval i hrad a založil v okolí mnoho rybníků.

Dispozice gotického kostela byla pravděpodobně stejná, jako dispozice kostela dnešního. Zachoval se z něj presbytář - opěrný systém, kamenické prvky a omítky. Roku 1413 přechází majetek z rukou arcibiskupů na šlechtu. Toho roku zastavil pražský arcibiskup Konrád z Vechty tvrz a panství za 800 kop grošů Hanušovi z Ronova, posléze protože arcibiskup neměl na zaplacení, majetek propadl. Po Ronovských jej měli Češtičtí, od roku 1457 jej drželi Malovcové. Jan Malovec pozval do Chýnova slavného rybníkáře Jana Krčína z Jelčan, aby mu postavil vodovod a také roku 1581 nechal vybudovat pivovar (pivo se zde vařilo až do roku 1952 a díky vodě z chýnovských jeskyní bylo pověstné svou kvalitou). Malovcové přišli o majetek v rámci trestů za bělohorské povstání. Královská komora pak prodala Chýnov za 80 000 kop grošů Janu Oldřichu z Eggenbergu.Kostel byl do dnešní podoby přestavěn - barokizován - a rozšířen v letech 1670 - 1679 italským stavitelem Pietrem Spinettim. Inventář je však mladší: kostel vyhořel a byl několikrát vykraden. Věž, dominanta Chýnova i okolí, byla ke kostelu přistavěna až roku 1727 Adamem knížetem ze Schwarzenbergu. Výška věže včetně kříze je 50 m. Kostel prošel v letech 1999 až 2004 rozsáhlou generální opravou, od střech až po vnitřní omítky.

Kostel je spravován Řimskokatolickou farností v Chýnově.