Červen 2015

Ještě ze zahrádky

22. června 2015 v 18:55 | Marie |  Flora
První tři snímky motýlů jsem vyfotografovala cestou na zahrádku:















A teď už fotografie rozkvetlé zahrádky mých rodičů:










































Na zahrádce mě zastihl déšť. Růži ozdobené kapkami deště se nedá odolat:




Na zahradě jsem si uvázala kytici do vázy, kterou jsem si domů odnesla v košíku:




A tady už nám zdobí stůl:



Tak to byl poslední snímek, který jsem v sobotu udělala. Přeji vám všem příjemný večer, i když je venku stále zamračeno. Usmívající se

Levandule

21. června 2015 v 15:35 | Marie |  Flora
Včera jsem si přinesla ze zahrádky kytičku levandule.














































Praha

20. června 2015 v 18:50 | Marie |  Cestou necestou
Vracím se ke svému cestování do Prahy na školení, jenž se konalo na Karlínském náměstí, kde sídlí Quip - vzdělávací organizace, která jej pořádala. Před začátkem školení jsem měla chvíli čas, a tak jsem se zašla podívat do kostela Cyrila a Metoděje, který stojí na náměstí. Výzdoba interiéru kostela je nádherná, ba přímo ohromující a já vám mohu jenom vřele doporučit, až budete mít cestu do Prahy, určitě si najděte čas a na tento kostel se dojděte podívat.

Kostel sv. Cyrila a Metoděje na Karlínském náměstí byl postaven 1854 - 1863. Vnitřní úprava byla dokončena v roce 1897. Průčelí kostela je prolomeno kruhovým oknem a ozdobeno obloučkovou galerií se sochami Krista a českých patronů. Plastiky jsou dílem Č. Vosmíka z roku 1913. Kostel má tři vstupní portály. Vrata středního vstupního portálu zdobí osm medailonů zachycujících výjevy ze života českých patronů. Podle návrhů J. Mánese je vytvořili K. Dvořák a L. Šimek. Tympanony nad portálem jsou dílem V. Levého. Interiér je polychromován. Okna jsou vyzdobeny obrazy českých patronů. Kartony pro tyto malby jsou díly F. Ženíška, F. Sequense a J. Mockera. Klenby kostela zdobí malby znázorňující české patrony a další světce. V arkádách jsou obrazy ze života sv. Cyrila a Metoděje. Ve vlysu nad oblouky arkád jsou zachyceny výjevy ze života Kristova a apoštolů. Apsidu zdobí obrazy Spasitele, Panny Marie a apoštolů. Pravá loď kostela je vyzdobena výjevy ze života sv. Václava a levá výjevy ze života Panny Marie. Jedná se o vzácná díla P. Maixnera. Na predele oltáře sv. Václava v pravé boční lodi jsou obrazy sv. Vojtěcha, sv. Radima, sv. Ludmily a sv. Prokopa. Jsou dílem J. Mánesa. Hlavní oltář kostela je baldachýnový. Obrazy evangelistů na retablu jsou dílem F. Sequense. Sochy zdobící oltář vytvořil J. Klíma v roce 1916.

Chrám je výraznou dominantou Karlína a svým způsobem i pražskou kuriozitou. Jeho projekt vypracoval vídeňský architekt Karel Rösner za účasti českého stavitele Vojtěcha Ignáce Ullmanna. Na výzdobě se mimo jiné podílel malíř Josef Mánes a sochař Václav Levý. Stavba byla dokončena 10.10.1863, v roce tisícího výročí příchodu slovanských věrozvěstů na Velkou Moravu. Nákladná stavba pseudorománské baziliky, z větší části budovaná z tesaného kamene, má úctyhodné rozměry 75x31x27,5 m. Široké schodiště ústí do trojice bronzových vrat v krásných portálech. Nejbohatší výzdobou se pyšní vrata hlavního, středního portálu. Nejvýše nacházíme vlevo sv. Metoděje a vpravo sv. Cyrila, pod nimi ve velkých medailonech odshora: vlevo sv. Cyril hlásá křesťanství Slovanům, sv. Václav žehná stavbě chrámu (stavitel má tvář I. Ullmanna); sv. Ludmila vyučuje malého Václava; sv. Vojtěch prosí za déšť. Vpravo pak sv. Metoděj křtí knížete Bořivoje; smrt sv. Václava; smrt sv. Ludmily; kníže vítá sv. Vojtěcha při jeho návratu z Říma. V menších kulatých medailoncích je 12 apoštolů, ve čtverhranných hlavičky andělů. Andělské hlavičky zdobí také oboje vrata krajní. V tympanonech nad vraty spatřujeme jemně modelované výjevy Zvěstování, Adam a Eva, Kristus mezi sv. Cyrilem a Metodějem. Autorem plastik je Václav Levý. Interiér se vyznačuje vznostností, členitostí a hlavně rozsáhlou malířskou výzdobou. Hlavní oltář je velice dekorativní, baldachýnový. Baldachýn z bílé opuky je zakončen korunou a křížem z carrarského mramoru. Oltářní mensa je z mramoru sliveneckého a do něho je jako intarzie vloženo pět křížů z bílého egyptského mramoru.




V kostele jsem nefotografovala, tek jen snímky kostela z venku:
































V neděli mi po ukončení školení zbylo také trochu času. Bylo to tak akorát na to, abych se zašla podívat na Staroměstské náměstí. Procházela jsem Prašnou bránou a na náměstí udělala zběžně jen pár snímků.






















Zdržela jsem se trochu déle pouze u Kostela Matky Boží před Týnem:







Kostel je obklopen těsnýma uličkama, takže se velmi špatně fotografuje. Udělala jsem pár snímků a pospíchala na vlak. A tím moje kratičká procházka Prahou končí.Mrkající


Ráno u Jordánu

9. června 2015 v 6:48 | Marie |  Tábor
O víkendu jsem jezdila na školení do Prahy, školení se konalo v sobotu i v neděli. Těšila jsem se, že se po Praze trochu projdu, pořídím nějaké nové snímky a pak se s vámi o ně rozdělím.
Možná se tedy ptáte, proč se článek jmenuje "Ráno u Jordánu". Je to jednoduché, špatně jsem si zjistila vlaky. V sobotu ráno jede z Tábora rychlík do Prahy v 6.00 h, myslela jsem si, že stejně jede i v neděli. A tady vznikla ta mýlka, když jsem v neděli ráno přišla na šestou na nádraží, zjistila jsem, že mi vlak jede až v sedm hodin. Domů se mi nevyplatilo vracet, vyndala jsem tedy foťák z tašky a šla jsem se projít k Jordánu.....


Vypuštění a čistění Jordánu vedlo k tomu, že se opravy dočkala i Skolská plovárna. Na dálku vypadá moc hezky:











Pohled přez Jordán na hráz a věž táborského kostela:





Loďky:









Lavička vybízela k posezení, ale já se vydala po břehu Jordánu dál, směrem ke hrázi:





























A tady už začíná být hezký pohled na hráz a kostel:





































Než jsem došla na hráz, slunce už vystoupilo docela vysoko:





Slunce nad Jordánem byl poslední snímek, který jsem udělala. Pak už jsem zandala foťák zpátky do tašky a vydala se zpět na nádraží, kde jsem se pohodlně usadila do vlaku a vydala se školit do Prahy.MrkajícíSmějící se