Únor 2017

Starý zemědělský stroj

28. února 2017 v 6:49 | Marie |  Jen tak
Ti, kteří navštěvujete můj blog již delší dobu, víte, že mě na našich toulkách jako objekt k fotografování zaujme kde co. Ráda fotím okna, dveře, kliky, konve na hřbitově, staré kolo, rozpadající se dům, bubliny na loužích, odrazy slunce ve vlnách atd. Tentokrát se mi zalíbil starý zemědělský stroj, který jsme potkali hned za Radenínem. Při jeho fotografování jsem se vrátila vzpomínkami do dětství, kdy jsme bydleli ve Vysočanech v západních Čechách. Seno, tam na loukách otáčeli obracečem, který táhl kůň. Byla jsem hodně malá, když jsme ve Vysočanech bydleli, ale tahle vzpomínka na slunečný den, a koně jak obrací seno ve mně zůstala.



Tak tedy, starý zemědělský stroj:

































A pro větší nostalgii, ještě jednou v sépii:





























Radenín - boží muka

27. února 2017 v 16:55 | Marie |  Boží muka
Škoda, že se nám v Radeníně schovalo sluníčko, božím mukám by to na snímcích slušelo mnohem víc.Mrkající



















K fotografiím božích muk, přidávám ještě pár snímku jarního kvítí, které jsem v Radeníně vyfotografovala.Usmívající se












Radenín

24. února 2017 v 9:01 | Marie |  Cestou necestou
Naše poslední zastávka, byla přímo v obci Radenín, kde jsme si vyfotili, kostel sv. Markéty, zámek, boží muka atd. Zdrželi jsme se zde už jen chvíli, nasedli do auta a tradááá, vyrazili jsme k domovu.Smějící se


Z historie zámku:

Tvrz - předchůdce dnešního zámku - je uváděna později jako dědictví po Mikuláši z Radenína, který zemřel roku 1363. V té době byla obec obehnána hradbami (dodnes částečně dochovanými) a samostatně opevněný byl i nedaleký kostel sv. Markéty. Roku 1520 je uváděn jako majitel tvrze Petr Smrčka z Mnichu. Jeho syn Oldřich středověkou tvrz rozšířil roku 1578 na zámek, ze kterého udělal centrum svého panství. V roce 1599 koupil zboží Jiřík Homut z Harasova na Bělé a Choustníce a provedl renesanční přestavbu zámku. Roku 1641 bylo k smrčkovskému traktu přistavěno nové - černínovské - křídlo. V roce 1753 koupil panství hraběcí rod Kolowrat-Krakowských, který přenesl centrum panství do nedalekých Hrobů. Zámek na zhruba 100 let ztratil původní účel i význam. V roce 1845 bylo upraveno průčelí zámku pseudorenesančně. Roku 1846 se provdala Jindřiška Kolowrat-Krakowsky za hraběte Josefa Baillet de Latour a nechala zámek opravit na sídlo rodu Baillet de Latour. V roce 1869 byl upraven zámek do současné podoby. V červnu 1950 stát zabírá zámek stát. Sloužil jako škola v přírodě, později jako dětský domov a zvláštní škola internátní pro děti s vadným duševním vývojem. Dnes je v zámku dětský domov.


Zámek:







Pomník obětem světových válek.







Pohřební kaple hrabat Baillet de Latour.






Gotický kostel svaté Markéty ze 14. století.



































Židovský hřbitov - Radenín III.

23. února 2017 v 8:23 | Marie |  Židovské hřbitovy
Dnešním článkem se s židovským hřbitovem u Radenína rozloučíme. V archívu mi zbývá už jen pár snímků náhrobních kamenů a dvou stromů, které pro svůj nádherný vzrůst nelze přehlédnout a opomenout. Snad se vám budou také líbit. Usmívající se
























































Příště se alespoň na skok podíváme do samotného Radenína.Mrkající

Židovský hřbitov - Radenín II.

22. února 2017 v 5:48 | Marie |  Židovské hřbitovy
Na židovském hřbitově u Radenína se zdržím, trochu déle. Vím, že bych mohla jednotlivé fotografie poskládat do koláží a tím celou prohlídku u rychlit. Mám, ale pocit, že i když koláže z fotografií vypadají hezky, jednotlivé snímky přeci jenom trochu zmenší a osekají. Tím ubírají celkové pohledu na kráse a někdy je to škoda. Snad se tedy nebudete zlobit, když prohlídku hřbitova rozdělím, ještě do několika dílů. Dnes se pozastavíme u celkových pohledů na hřbitov.





















































V dalším článku se podíváme na náhrobní kameny trochu víc zblízka.Mrkající


Židovský hřbitov Radenín I.

21. února 2017 v 8:01 | Marie |  Židovské hřbitovy
Ze Svaté Anny jsme se vydali do obce Radenín, abychom se podívali na židovský hřbitov, který zde mají. Na tento hřbitov jsem se byla podívat se svým manžel poprvé asi před dvaceti lety. Tenkrát byl hřbitov opuštěným, zarostlým, zpustlým místem. Dnes je to krásné místo, kdy stojí za to se zastavit a projít se jím. Velké díky těm, kteří se o židovský hřbitov u Radenína starají a udržují v tak pěkném stavu.








Polní cestou přicházíme ke hřbitovu:




Pár pohledů na hřbitov z venku:

















Nahlédnutí na hřbitov přes zeď:








Měli jsme štěstí, branka je otevřena, vcházíme dovnitř:





















Příště se budeme ještě chvíli procházet hřbitovem.

Ještě jednou ke kostelu sv. Anny

20. února 2017 v 7:10 | Marie |  Kliky
A ještě jednou se vrátím ke kostelu sv. Anny u obce Vlčevsi, zbývá mi z tohoto místa pár snímků. Mému oku ani tentokrát neunikly mé oblíbené náměty k focení, a to okno, dveře, kliky a také schody. Smějící se




































A příště zas o kousek dál.Mrkající

Kaple sv. Anny a stará lípa

19. února 2017 v 6:22 | Marie |  Cestou necestou
Dnes naváži na minulý článek, kde jsme se společně podívali na lázně a kostel sv. Anny u obce Vlčevsi. Na konci článku jsem slíbila bližší nahlédnut do kapličky sv. Anny, která je vystavěna nad léčivým pramenem. Tak tady vybírám pár snímků:





























Stará lípa u kostela by si nezasloužila, aby byla přehlédnuta. Pár snímků jsem tedy věnovala jen jí.




























Přeji vám pěknou neděli - venku už zpívají kosi...Usmívající se


Svatá Anna u Vlčevsi

18. února 2017 v 8:21 | Marie |  Cestou necestou
Nebudu se dlouze rozepisovat o tom, kolik fotografií z našeho putování po české krajině, mi leží v archivu. Ani o tom, kolikrát jsem se již pokusila, vše dát do pořádku, archívem se prokousat a o fotografie se s vámi podělit. Přistoupím rovnou k činu a ukáži vám snímky z loňského února, kdy jsme se touto dobu vypravili podívat k obci Vlčeves na Svatou Annu. Zde se nachází malý kostelík, kaplička u která vyvěrá zázračný pramen a lázně, o kterých by se dalo říct, že leží " Na samotě u lesa".Mrkající


Pár snímků z cestičky mezi poli, která nás dovedla na Svatou Annu:
















Svatá Anna
Mezi Choustníkem, Chýnovem a Černovicemi leží ve skrytu hlubokých lesů, ve výši 610 m nadmořské výšky idylické lázničky, jež by se mohly stát českým Grafenberkem, kdyby našly svého Priesnitze.
Pod mohutnou klenbou prastarých lip se skrývá malý poutní kostelík sv. Anny a hned vedle něj filiální barokní centrální šestiboká kaple sv. Anny nad pramenem, o němž se odedávna vypráví, že je léčivý. Podle pověsti objevil léčivou moc pramene sedlák, který tam přivedl slepého koně, jenž se vyválel v bahně a prohlédl. Stará mohutná lípa u kapličky v lázních je patrně nejstarší strom v kraji.
V roce 1772 Leopold Vilém Kolowrat-Krakowsky nechal postavit barokní centrální šestibokou kapli sv. Anny nad pramenem u kterého založil lázně, kostel dal rozšířiti a vystavěl oratorium.
Svatá Anna je patronkou kostela a každý rok o její svátek (pouť v neděli po 25.7.) putují procesí z celého okolí do prostého kostelíka. Pouť u Svaté Anny bývala slavnou v celém dalekém okolí a několikrát se děly pokusy, učinit zdejší místo prosperujícími lázněmi.
V r. 1837 vykonal na rozkaz zemského presidia rozbor zdejší vody jindřichohradecký lékárník Weinhuber a okresní fysik v Táboře, J. Eiselt, napsal o prameni: "Vyvěrá z jihu, je křišťálově čistý, bez chuti a zápachu, stálé teploty 7 st. R, příjemný k pití,, perlí ve sklence. Obsahuje sodík, vápník, křemičitou kyselinu. Je sveden do šestibokého pískovcového basenu a přikryt kamennou kaplí s obrazem sv. Anny. Voda je výborná na oční choroby a závady v podbřiší. Podle Sommra podobá se deštenské vodě."
R. 1877 koupil je ředitel táborského gymnasia Václav Křížek (+1881), načež byly znovu upraveny. Po něm vystřídali se dva majitelé, kteří si hleděli více hospodářství a lázně zanedbávali, takže konečně byla pouze jedna kabina k používání a návštěva lázní klesala.
Roku 1903 byla značně již sešlá kaple opravena.
Lázně zdejší časem zanikly. Znova zařídil lázně účetní rada poštovního ředitelství Jan Balík, koupil je v roce 1904. Zařídil v nich 5 kabin a v zahradě na pokraji lesa velikou plovárnu s 10 kabinami. Lázeňská budova švýcarského slohu stojí nedaleko lesa, léčivé zřídlo vyvěrá ze dvou pramenů v žulovém basénu v kapli Svaté Anny, v níž jest starý obraz sv. Anny (malován podle předlohy Sixtinské madony od Raffaela Santi).

Tento krásný popis Svaté Anny jsem si zapůjčila na těchto stránkách: Včeves - autor Martin Milichovský


Celkový pohled na lázně a kostel:




Lázně a kostel z blízka:
























































Dnešní snímky jsem věnovala lázním a kostelu, příště společně nahlédneme do malé kapličky.Usmívající se



Přeji vám krásný víkend, který už od rána venku voní jarem.

Stačí jen jít a nadechnout se.Smějící se