Říjen 2017

Z Tábora do Bechyně III.

31. října 2017 v 5:04 | Marie |  Cestou necestou
Další část naší cesty z Tábora do Bechyně by se dala nazvat " Cesta od mlýnu k mlýnu". Kousek za bílou lávkou, se na pravém břehu řeky Lužnice nachází Kvěchův mlýn. Tento mlýn, zvaný také Žabkovský, zde stojí již od roku 1550. V roce 1606 koupil mlýn Václav Kvěch, podle nějž mlýn dodnes nese své jméno. Od tohoto roku až do dnes na něm žijí potomci Václava Kvěcha, jedním z nich je i naše kamarádka Hanka.

Cesta k mlýnu byla pokrytá bukovým listím.













Kvěchův mlýn. Na fotografii to není vidět, ale pod pergolou popíjela Hanka svojí ranní kávu, zavolali jsme na ní a alespoň jsme si přes řeku zamávali.Usmívající se

























A tady už se nacházíme u druhého mlýna, který nese název "Matoušovský mlýn". Na internetu jsem našla informaci o tom, že se zde nachází hospůdka, která nabízí vodákům příjemné odpočinutí.











Tímto se dneska loučím, příště popojdeme zase o kousek dál.

Mějte se krásně.Usmívající se

Z Tábora do Bechyně II.

29. října 2017 v 5:34 | Marie |  Cestou necestou
Naše cesta z Tábora do Bechyně pokračovala po pravém břehu řeky Lužnice. Jen co jsme opustili zastavěnou část města, přivítala nás pozdní podzimní příroda v plné nádheře. Řeka je v úseku mezi Táborem a "Bílou lávkou", která je od počátku naší cesty vzdálená asi 7 km moc pěkná, místy z ní vystupují kameny a její břehy lemovaly podzimně zbarvené stromy.

































Na tomto snímku je Benešův mlýn, který zde byl postaven v roce 1855 na náklady Aloise Firstara. V roce 1884 patřil mlýn mlynáři Bendulákovi. Později přešel mlýn do rukou rodu Benešů, ti také postavili cestu nad mlýnem, která vede kolem restaurace Harrachovky až k nové lávce, která byla dříve dřevěná. V současné době je mlýn v soukromém majetku a je zde vybudována malá elektrárna.







Restauraci Harrachovku jsem nevyfotografovala, ocitáme se tedy rovnou u "Bílé lávky". Tady si dovolím se chvilku pozdržet. Bílá lávka zahalená v podzimních barvách má své kouzlo a já jsem jejích snímků udělala hned několik.




















U "Bílé lávky", přes kterou jsme přešli na levý břeh Lužnice se dnes s naší cestou z Tábora do Bechyně rozloučíme, pokračovat v ní budeme opět příště.Usmívající se




Mějte se krásně.Usmívající se


Z Tábora do Bechyně I.

27. října 2017 v 18:29 | Marie |  Cestou necestou
Jít pěšky z Tábora do Bechyně…. To byl až do včerejšího dne, tedy do čtvrtka 26. 10. 2017, můj a Michalovo dlouholetý sen. Pokaždé, když jsme se ocitli u řeky Lužnice v některém z úseků mezi těmito dvěma městy, říkali jsme si, jak by bylo pěkné dojít podél Lužnice z Tábora do Bechyně. Včera jsme se konečně na tuto cestu dlouhou 33 km vydali…


Vyšli jsme v brzkých ranních hodinách, venku byla ještě tma. Než jsme došli ze Sezimova Ústí I. k železničnímu mostu, přes který jezdí vlak do Bechyně, začalo nám svítat. A tady jsem pořídila první snímky z našeho putování z Tábora do Bechyně.





V pozadí mostu je vidět věž táborského kostela s dlouhým názvem "Proměnění Páně na hoře Tábor" stojícího na náměstí. Věž kostela je vidět do dálky snad ze všech stran, když se blížíte k Táboru. Pro nás, kteří tu žijeme a máme to tu rádi, je to jasné znamení, že už jsme skoro doma. Usmívající se










Ještě jednou vlastně dvakrát věž kostela.Smějící se








O kousek dál se nám ukázal nad hradbami čnící táborský pivovar s hradem Kotnov v pozadí.









Skála, kterou vidíte na snímku mezi domy, se jmenuje Granátová skála. Svoje jméno dostala podle granátů - almandinů, který se v ní nacházejí. Jedná se o běžnější světlejší typ granátů, nikoli o vzácnější pyrop - tzv. český granát.


Nad skálou v pozadí je vidět kostel sv. Filipa a Jakuba.





Na těchto fotografiích se nám z ranního oparu v dáli vynořuje Poutní kostel Klokoty.








Poslední čtyři snímky ze začátku naší cesty jsou věnované podzimnímu listí, které zdobilo stará dřevěná vrata.

















Cesta do Bechyně byla dlouhá a fotografií z ní mám opravdu požehnaně, rozdělím je tedy opět do několika článků a budu doufat, že vás jimi moc neunavím. Mrkající


Mějte se krásně.Usmívající se


Malinko podzimně od nás...

25. října 2017 v 14:19 | Marie |  Jen tak
Podzim je již na samém sklonku, ještě pár dní a máme tu dušičky a já s úžasem hledím, jak ten čas zase utekl. Se smutkem koukám na poslední článek z Židovy strouhy, který jsem na blok vložila 23. května tohoto roku. Smutné… Od té doby jsem nenapsala ani řádku, nevložila jedinou fotku…A ne, že bych neměla zážitky, o které jsem se s Vámi chtěla podělit… Nebudu Vám slibovat, že vše napravím, že všechny ty fotografie, který jsem za uplynulý čas pořídila, poctivě doložím…Slíbím, že se pokusím a uvidím, jak mi to čas dovolí…Raději se s Vámi podělím o trochu skromné podzimní dekorace od nás z domova a popřeji Vám krásné prožití posledních podzimních dní.








































Mějte se krásně, podzimně barevně.Usmívající se