Únor 2018

Tančící dům

18. února 2018 v 7:26 | Marie |  Cestou necestou
Tančící dům je nepřehlédnutelná stavba, která se stala nedílnou součástí Prahy. Své pojmenování stavba získala díky svým věžím, které připomínají postavy tanečníků Ginger Rogersové a Freda Astaria.
Na nároží Rašínova nábřeží a Jiráskova náměstí bylo od roku 1945 volné místo. Dům, který tu stál, zničily 14. 2. 1945 bomby amerických letadel, když si Američané spletly Prahu s Drážďany. Po definitivním odklizení trosek v roce 1960 se po celých třicet let bývalého režimu dohadovalo, co bude.

Tančící dům navrhl chorvatský architekt Vlado Milunić spolu s Frankem O. Gehrym. V budově jsou kanceláře, luxusní kavárna a restaurace. Své pojmenování stavba získala díky svým věžím, které připomínají postavy tanečníků Ginger Rogersové a Freda Astaria. Tanečníka představuje věž kamenná a jeho partnerku věž skleněná. Na vrcholu věže symbolizujícího tanečníka je kopule z konstrukcí z kovových trubek potažená nerez síťovinou s oky, zahalená do pomyslných vlasů a představuje medúzy. Tančící dům se protančil ke svému otevření v roce 1996 a ještě téhož roku získal prestižní ocenění amerického časopisu Time v kategorii design roku.

V budově je využitelná plocha 2 965 m2 kancelářských prostor na celkem 6 podlažích, restaurace se nachází v nejvyšším patře a konferenční a školící prostory najdete v přízemí budovy. Navíc na vrcholu najdete vyhlídkovou terasu, kde můžete obdivovat prahu a prohlížet si její panorama kruhovým výhledem o 360 stupních.

Ginger Rogesová a Fred Astaire



Toliko z oficiálních informací o Tančícím domě. Sama za sebe k Tančícímu domu mohu říct asi tolik, stavba jako taková je zajímavá, ale přikláním se k těm, kteří říkají, že se do této části Prahy nehodí. Nelíbí se mi její "moderní vzhled" posazený mezi krásné staré budovy Prahy. Kavárna, ve které jsme si dopřáli chvilku odpočinku a dobrou kávu, by potřebovala trochu obnovit, stoly vypadají jak z hospody IV. cenové skupiny. Ale obsluha byla úžasná, milí mladí lidé s úsměvem na rtech a profesionálním vystupováním. Ale abych nebyla pouze kritická, prostory které jsme si mohli díky výstavě Josefa Lady prohlédnout, byly čisté a pěkně upravené. A vyhlídka, která se vám nabídne z pomyslné hlavy tanečníka Freda Astaria, určitě stojí za to. A to i v případě, že budete mít pošmourný uplakaný den, jako jsme měli my. MrkajícíSmějící se























































Mějte se krásně a užívejte života.



Sedmičky Josefa Lady II.

11. února 2018 v 6:55 | Marie |  Výstavy
Pro druhou část fotografií z výstavy Sedmičky Josefa Lady, vybírám závěrečná slova pana Lady z jeho knihy "Kronika mého života":
Dopisuji poslední řádky "Kroniky". Zopakoval jsem si svůj život, který byl veselý, někdy také neveselý, ale určitě krásný. A s trochou humoru vždycky snesitelný. Nikdy jsem nevěšel hlavu. S životem jsme se dovedli těšit i rvát. Dokladů o tom je v knize až dost. A pokud chce být kniha i příkladnou.
Ten kus země mezi Hrusicemi a Prahou, nádherný kraj, byl celým mým životem mým rájem, mou inspirací. Vyznal jsem se sdostatek, čemu vděčím za nejhezčí vzpomínky. Za vzpomínky- inspiraci, díky!
Spisovatel a malíř; malíř a spisovatel. Obracejte to, jak chcete. Sám věřím jen v silné prožitky mládí, dobré lidi, citlivá srdce a věrnou lásku. To je čistý zdroj umělecký. Vládnout perem nebo štětcem - to už je technika, to je detail.
Zdroje umění živé a živné jsou jinde, jsou hloub, jsou velmi hluboko. Těm zdrojům se nedá nijak naučit, nedají se koupit. To jsou dary boží, za něž musí být každý z nás vděčen.
Za silné a nepomíjející dojmy svého mládí, citlivé srdce a věrnou lásku, jimiž jsem byl tak štědře obdarován, budu navždy pokorně vděčen. Zde to rád vyznávám právě celou knihou až do té tečky, která následuje.











































Mějte se krásně a užívejte života.


Sedmičky Josefa Lady I.

6. února 2018 v 18:41 | Marie |  Výstavy
V sobotu 27. ledna 2018 jsme s manželem navštívili v Galerii Tančící dům výstavu Josefa Lady, nazvanou "Sedmičky Josefa Lady". Tato výstava připomíná 130 výročí od narození pana Lady (17. prosince 1887) a 60 výročí od jeho úmrtí (14. prosince 1957).
Výstava Sedmičky Josefa Lady zobrazuje ve čtyřech podlažích Tančícího domu téměř 400 děl. Mezi nimi jsou nejznámější Ladovy obrazy, tvorba pro děti, ilustrace časopisů, replika umělcovy pracovny včetně osobních věcí i rodokmen jeho rodiny.

Výstava se nám moc líbila, bavili jsme se manželem nad humornými obrázky pana Lady, jeho humor je lehký, trefný a stále platný. Užívali jsme si jeho nádherného ztvárnění života na vesnici a já se nemohla dostatečně vynadívat na obrazy s "Ladovou zimou". Výstava bude v Tančícím domě až do 1. dubna 2018, jestli budete mít jen trochu času a máte rádi Ladovy obrazy, určitě neváhejte a výstavu navštivte.




ŽIVOTOPIS
Josef Lada byl malíř a ilustrátor, jevištní výtvarník, karikaturista, scénograf a autor moderních pohádek pro děti. Po vzoru Josefa Mánesa a Mikoláše Alše vytvořil stylizovaný obraz české vesnice a jejich obyvatel s podtextem laskavého humoru.
Josef Lada pocházel ze čtyř dětí, jeho otec byl vyučený švec. Téměř o 17 let starší bratr František velmi ovlivnil jeho fantazii. Josef Lada rád zpíval lidové písně, zvlášť za doprovodu sestry Marie. Druhorozená sestra Antonie musela ze sociálních důvodů odejít z domova a pracovat ve městě jako služka.
Josef Lada chodili do hrusické školy, ale učení ho moc nebavilo, kromě kreslení a přírodopisu. Učil se malířem pokojů, ale tato práce pro něj byla příliš namáhavá, proto se nakonec vyučil knihařem - zlatičem.
V roce 1904 týdeník Máj uveřejnil dvě kresbičky Josefa Lady. Téhož roku začal navštěvovat kreslířské kurzy profesora Jakesche. Po dalším roce dostal výuční list a usadil se v Praze, kde se pokoušel živit jako kreslíř a karikaturista. Konečně na třetí pokus byl přijat k řádnému studiu na Uměleckoprůmyslové škole. Žáci této školy však nesměli publikovat, předměty ho nebavily a tak po půl roce odešel.
Josef Lada začal ilustrovat knížky pro děti, dostával zakázky a těch přibývalo. Své kresby uveřejňoval v časopisech Besídka mladých, Humoristické listy, Šibenička a jiné. Byl stálým spolupracovníkem časopisů nakladatelství Melantrich, redigoval přílohu deníku České slovo - Kvítko z čertovy zahrádky.
Josef Lada ilustroval četné knihy Jaroslava Haška, J. Š. Kubína, Jana Nerudy a jiných spisovatelů. V roce 1926 vznikaly první ilustrace Švejka pro nakladatelství Adolfa Synka.

V roce 1923 se Josef Lada po dlouhé známosti oženil s Hanou Budějickou. S ní měl dvě dcery, z nichž mladší Eva zahynuls při náletu na Prahu 14. února 1945. Pro svoji dceru navrhl pomník na Olšanských hřbitovech, který je zde na hrobě Ladovy rodiny dodnes. Manželka Hana zemřela v roce 1951, on sám o šest let později. Dcera Alena byla tak známou ilustrátorkou. V roce 1963 vydala knihu Můj táta Josef Lada. Zemřela roku 1992.



Pracovna Josefa Lady:


Rodná chalupa Josefa Lady a jeho osobní věci:


Alena Ladová - její protréty tatínka Josefa Lady:














Tábor cikánů:



Masopust:





Ladovi vodníci:





Na těchto obrazech Josef Lada zachytil jednotlivé měsíce v roce, se zvyky a tradicemi, které k nim patří. Docela by se mi líbilo mít z těchto obrazů udělaný kalendář.Usmívající se





Dát všechny fotografie z výstavy do jednoho článku by bylo mnoho, tak tedy pokračování příště.Smějící se

Mějte se krásně a užívejte života.


Srdce a stín

4. února 2018 v 10:01 | Marie |  Jen tak
Srdce a jeho stín v ranním slunci u nás doma…, tomu jsem nemohla odolat…MrkajícíUsmívající se




























Mějte se krásně.